Hvězda své generace
Lonquich se na Pražském jaru představí jako klavírista i dirigent

V roli klavíristy a dirigenta se letos na Pražském jaru prezentuje německý hudebník Alexander Lonquich, rezidenční umělec festivalu. Po úterním sólovém recitálu v rámci Nokturna I. otevře 26. května jeho koncert s houslistkou Vilde Frangovou a violoncellistou Nicolasem Altstaedtem Víkend komorní hudby. V závěru festivalu 1. června se představí jako dirigent a současně sólista ve dvou Mozartových koncertech s orchestrem Camerata Salzburg.

"Je to pro mě přirozené, nikdy jsme nechtěl být jenom klavírista. Více rolí mě baví. V minulosti jsme hrál pod těmi nejlepšími dirigenty Mozarta a Beethovena, ale nelíbilo se mi to. Jako dirigent mám možnost něco změnit, třeba se podívat na hráče a zvolnit tempo," uvedl Longuich.

Klavírista žijící dlouho v Itálii, který patří k nejvýznamnějším umělcům své generace, na Nokturnu v Dvořákově síni Rudolfina nabídl Sonátu a moll Franze Schuberta a Tance Davidovců Roberta Schumanna. "Nemohu sám sebe hodnotit, ale atmosféra byla úžasná a sál měl úžasný zvuk. Líbilo se mi to," řekl.

Program jeho pátečního koncertu obsahuje Klavírní trio C dur Johannese Brahmse, Klavírní sonátu Gideona Kleina a Klavírní trio f moll Antonína Dvořáka. "Kleinovo dílo představuje v programu trochu rušivý element, ale jeho desetiminutová sonáta má velký náboj a měla by se hrát častěji. Druhá věta se mi zdá hodně osobní," řekl Lonquich, podle kterého jsou všechna tři díla velmi melancholická.

Ve dvojroli klavíristy a dirigenta Lonquich vystoupil na Pražském jaru v roce 2013, kdy zaskočil za Leifa Ove Andsnese ve dvou Beethovenových koncertech s Mahler Chamber Orchestra. Hudební odborníci tehdy hovořili o "záskoku, který se stal událostí".

Lonquich studoval hru na klavír u Paula Badury-Skody, Andrzeje Jasinského a Ilonky Deckers-Küszlerové. Mezinárodní věhlas mu v roce 1977 přineslo vítězství v prestižní Alessandro Casagrande Piano Competition, po němž v pouhých šestnácti letech vystoupil jako sólista s řadou předních evropských orchestrů. V jeho repertoáru sahajícím od klasicismu po hudbu současnosti dominuje dílo Wolfganga Amadea Mozarta, za jehož interpretaci bývá často vyzdvihován.