Britský hudební skladatel Michael Nyman proslul výrazným stylem, který jej řadí k nejznámějším představitelům minimalismu. Nyman sám je ostatně i autorem termínu minimalismus ve významu hudebního stylu. Použil jej v jednom ze svých textů, když působil jako hudební kritik. Skladatel, klavírista a teoretik Nyman oslaví 23. března pětasedmdesátiny.
"Lidé mou hudbu milují, anebo nesnášejí", říká Nyman, který je znám také jako autor filmové hudby. Zazněla například ve filmu Piano (1992) režisérky Jane Campionové, proslavil se ale už předtím sugestivním doprovodem k filmům Petera Greenawaye. Nyman obstaral doprovod k jedenácti jeho filmům, například Umělcova smlouva (1982), Prosperovy knihy (1991) či Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec (1989). Nyman složil hudbu k více než 60 filmům a seriálům. Kromě Piana, které mu otevřelo dveře do Hollywoodu, je známé také Vykoupení či sci-fi Gattaca.
Londýnský rodák Nyman studoval piano, cembalo a hudební historii na Londýnské královské koleji a piano a barokní hudbu sedmnáctého století na Královské akademii hudby. Po dokončení studia se jako skladatel odmlčel a působil jako kritik. V roce 1974 vydal ceněnou publikaci nazvanou Experimentální hudba: Cage a okolí - o vlivu Johna Cage na další skladatele. A začal také opět skládat a jako skladatel je velmi plodný. Od roku 1977, kdy založil svůj Michael Nyman Band, jsou v centru jeho zájmu orchestrální nebo vokální kompozice, opery i hudba k tanci.
Nyman, který je také autorem řádky koncertů a oper, již několikrát vystupoval v Česku. V roce 1999 v rámci festivalu Struny podzimu vystoupil na Pražském hradě, o šest let později rovněž v rámci Strun podzimu představil svoji filmovou hudbu ve Stavovském divadle a v témže roce vystoupil i v Brně. V roce 2009 zahájil se svým bandem festival Colours of Ostrava.