Novým předmětem sporů, které v poslední době zatěžují vztahy Spojených států a Ruska, se staly pozůstatky proslulého ruského skladatele a klavírního virtuosa Sergeje Rachmaninova. Umělec je pohřben na pravoslavném hřbitově nedaleko New Yorku, pozůstalí dosud přenesení jeho pozůstatků do Ruska odmítali. Ruská vláda nyní žádá, aby byly uloženy v Moskvě.
Rachmaninov, jehož aristokratická rodina na ruském venkově vlastnila několik zemědělských usedlostí, emigroval z Ruska po bolševické revoluci v roce 1917 a do vlasti se už nikdy nevrátil. Trvale se usadil ve Švýcarsku a ve Spojených státech. Zemřel v roce 1943 v kalifornském Beverly Hills jako občan USA.
Sovětská moc jeho dílo hodnotila většinou s despektem, jednu dobu byl v SSSR i zakázán. Na milost ho Moskva vzala až těsně před jeho smrtí, kdy po nacistickém útoku na Sovětský svaz finančně přispíval do sovětského válečného fondu.
Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij v těchto dnech vyvolal diskusi o návratu skladatelových pozůstatků do Ruska. Ministr obvinil Spojené státy, že jeho odkaz "privatizovaly", přestože jde o ruského, nikoli amerického skladatele. Totéž prý Američané učinili s desítkami, ba stovkami ruských umělců, kteří se "řízením osudu" ocitli v zámoří, prohlásil Medinskij.
K Medinského kampani se připojila i ruská Rachmaninovova společnost. Její šéf Valerij Poljanskij nicméně v moskevském rozhlasu připustil, že pozůstalí slavného skladatele byli dosud proti. Nyní se však jejich názor mohl změnit, prohlásil Poljanskij bez dalších podrobností.
Místo pro uložení ostatků slavného skladatele se prý už v Moskvě našlo, a to mezi hroby jiných ruských slavných osobností na Novoděvičím hřbitově.
