Podstatnou část Vivaldiho opery nazvané Argippo, jež byla považována za ztracenou, našel před časem v Bavorsku cembalista a dirigent Ondřej Macek. Toto dílo slyšelo publikum poprvé na podzim roku 1730 v Praze. Macek operu rekonstruoval a nyní ji zkouší se souborem barokní hudby Hofmusici. Novodobá světová premiéra se uskuteční 3. května ve Španělském sále Pražského hradu.
Operu Argippo napsal Vivaldi pro Prahu, kde pravděpodobně tehdy její provedení také řídil. Dosud byla známá pouze z dobového tisku libreta uloženého v pražské Národní knihovně, partituru však muzikologové pokládali za ztracenou. Ondřej Macek, který působí na zámku v Českém Krumlově, se vydal po stopách hudebníků, kteří ji tehdy hráli, a koncem roku 2006 objevil zápis v knížecím soukromém archivu Thurn-Taxisů v bavorském Řezně. "Když jsem otevřel rukopis a viděl první dva takty, zmocnila se mě euforie, protože Vivaldi z toho koukal skutečně každým coulem," popsal své dojmy Macek.
Sedmatřicetiletý hudebník spolupracuje v Krumlově s Nadací barokního divadla při výzkumu interpretace barokní opery a vede mezinárodní soubor Hofmusici, který na této unikátní scéně občas hrává. Opera Argippo, která vznikla ve vrcholném skladatelově období, má tři akty a trvá přes dvě hodiny; je tedy kratší než jiné tehdejší opery. Díky tomu je děj dramatičtější a hudební nápady jsou zhuštěnější. Je to příběh o lásce, žárlivosti, cti i mstě postavený na záměně dvou princů, kteří se ucházejí o princeznu.
Anonymní rukopisný svazek, který Macek v Řezně objevil, obsahuje italské operní árie ze třicátých let 18. století. Značnou část rukopisu tvoří árie, jejichž texty jsou identické s áriemi z libreta opery Argippo. Podrobné zkoumání rukopisu i hudební analýza árií jednoznačně potvrdily Vivaldiho autorství. Objev uznala vědecká komise Italského institutu Antonia Vivaldiho v Benátkách a loni v červnu tam byl představen odborníkům na mezinárodní konferenci.
Další bádání ukázalo, že řezenský rukopis představuje více než dvě třetiny opery, tedy natolik podstatnou část, že Mackovi umožnil rekonstrukci kompletního díla v nejautentičtější podobě. Pro pražskou premiéru se nyní šijí kostýmy a vytváří se výprava; na scéně se objeví 13 zpěváků a 24 muzikantů. Hofmusici ji pak mají v plánu uvést v českokrumlovském barokním divadle a v říjnu ji představí v Benátkách.
Antonio Vivaldi patří k nejznámějším autorům období baroka. Proslul hlavně instrumentálními skladbami, jeho operní tvorba je však málo známá. Vivaldi byl přitom ve své době uznávaným operním skladatelem: z tištěných libret je známo více než 40 titulů, hudba se však dochovala jen zhruba u poloviny z nich, protože partitury se tehdy opisovaly ručně.
Ilustrační foto: Profimedia.cz
