Někde v ranku skate-punkových skupin, které vytěžily, co se dalo, z přívalové vlny kapel typu Blink 182 v devadesátých letech, se i na svém třetím albu pohybují Rybičky 48. „Jaksi Taksi nastupující generace" punkerů, kteří ještě stále musí být se setměním doma, na svém třetím albu vyspěli hudebně i textově. Přesto jejich pojetí Revoluce dosahuje jen na průměr současné domácí produkce tohoto typu.
Z trojice kluků z Kutné Hory se za sedm let jejich existence sice stali mladí muži, ani na jejich aktuální desce ale nechybí vykřičník za názvem CD a názvy jednotlivých písní píší nesmyslně velkými písmeny podle cizojazyčných vzorů (Tak To Je). Od předchozího alba „Amores perros, voe!", a především pak od studiového debutu „Adios embryos!"je patrný mílový posun hlavně co se sehranosti a hitového potenciálu jednotlivých skladeb týče.
ČTĚTE TAKÉ: Čeští výrobci hudebních nástrojů pociťují krizi
Podle pravého punkového vzoru má všech třináct písní dohromady jen necelých 43 minut, každá druhá však hudebními nápady vydá za potencionální singl, a to i v porovnání se slavnějšími zámořskými vzory (Alien Ant Farm). Přímočaré a přitom ne pitomě dvouakordové jsou jak úvodní Viva la Revolución s vtipně zabudovaným coverem na hitovku Michala Davida „Kolu, pijeme kolu", přímočará Najednou nebo duet Zamilovaný/Nešťastná.
„Neuvěřitelným hostům" na desce lze uvěřit zcela bez problémů. Chello Olina Nejezchleba v sedmé „Tak To Je" působí až směšně patosně, a jedinou opravdu výraznou podporou je rockerský hlas zlepšující se účastnice Superstar Báry Zemanové v poslední hitovce „Zamilovaný/Nešťastná" (Bára to mimochodem na živých koncertech rozjíždí mnohem více než na desce).
Rybičky spíš měli potlačit své ego a ambice dělat si vše „punkáčsky po svém"a přizvat prověřené textaře. Dobré nápady totiž zanikají kvůli nedostatku citu pro neotřelý rým a vygradovaný vtip. Punkeři, kteří se ládují v MacDonalds jsou sice aktuálním tématem, způsob zpracování textu jsme už ale někde slyšeli. Námětově zajímavé songy Sebevražedná (...ty jsi sebevražedná, já jsem tebevražedný..) a poslední duet „Zamilovaný/Nešťastná"(...já jsem zamilovaný, já jsem nešťastná..) se tematicky i základním nápěvem vykrádají navzájem. Jak by si s podobnými nápady vyhrál třeba Ondřej Ládek nebo Jiří Dědeček?
Textově nedotažené nápady ještě znásobuje evidentní vata na desce v podobě love songů jako Letní Hra nebo Tak To Je. Kdyby si tihle mladí talentovaní muzikanti nechali pomoct zvenčí, nemuseli by mít v bookletu jen fotky, na kterých se šklebí jak puberťačky, které je následně krvelačně loví na koncertech, a jejich sdělení v přebalu desky se nebude skládat jen z děkovaček.
Foto:
