Hudební tipy
Ohlednutí za minulostí: v hospodě i na večírku

V poslední době se z některých  výroků, reakcí i publicistických textů může zdát, že jakékoliv vzpomínky či ohlížení jsou čímsi nepatřičným, za co by se snad ti, kterých se to týká, měli i stydět. Historie je však neúprosná a nevzdává se bez boje.

Jan Haubert: Masakr & Hašiš (Julius Zirkus) 
http://www.visaci.cz

Není velkým tajemstvím, že Jan Haubert, obdařený i mnoha přezdívkami, je dlouholetým  frontmanem, ale i většinovým textařem Visacího zámku. A od jeho nominace na Cenu Josefa Škvoreckého už si i mnozí z těch, kteří nepatří ke skalním příznivcům ironického souboru, všimli, že občas fušuje literátům do díla. Po knize svérázné poezie a memoárů domovské skupiny vydal i sbírku povídek. Domovské vydavatelství nyní nabídlo i výběr  ze všech tří knih v audiopodobě na CD – ty nejvýživnější pasáže, prózu i poezii na něm předčítá sám autor.

Celá nahrávka je pojata jako autorská ve všech směrech. Haubert předčítané, recitované i deklamované texty sám nejen nahrál,  ale i dokonce opatřil jednoduchými hudebními předěly, žánrově vesměs v duchu mateřské skupiny. Jestliže zpočátku ještě působí trochu škrobeně a upjatě, postupně se uvolňuje a navozuje atmosféru hospodského povídání, kde padají vypečené historky a střídá je nikoliv seriózní, umělecky zaměřená literatura, ale odraz  všednodenního života.

Nejde o nic světoborného, občas se nelze zbavit dojmu, že sama historka je skvělá a pábitelštějším či promyšlenějším podáním by z ní bylo možné vytěžit víc, ale na druhou stranu právě v oné zdánlivé obyčejnosti, kořeněné autorovým rozšafným výkladem, a příbězích, kterým občas suše chybí čekaná pointa je cosi jen stěží definovatelného, co nejspíš fanoušky skupiny či jejího zpěváka pobaví stejně jako nestárnoucí,  svou jednoduchostí okouzlující popěvky.

Výstižný název, jehož vysvětlení se skrývá v závěrečném, jediném dosud nepublikovaném textu, zafunguje nejspíš úplně stejně jako ony – odpůrce ještě více odradí a příznivce ještě více naláká. Hospodská poezie i próza si nicméně na nic nehraje, a stejně jako prostředí, ze kterého vzešla, má své světlé okamžiky i chvíle prázdnými řečmi jen těžko maskované nudy. Haubertův projev i humor je každopádně specifický, a je fajn, že i tato jeho "mimozámkovská" podoba zůstane zachována a zakonzervována pro další časy.

Chór vážskych muzikantov: 30 rokov CHVM (Fukkavica rec.) http://bandzone.cz/chorvazskychmuzikantov

Slovenská undergroundová legenda na sklonku minulého roku oslavila ve velkém stylu své třicáté narozeniny a soudě podle záznamu, večírek to musel být náramný. Poblahopřát přišla a zaznamenána byla řada kolegů, a výsledkem je pětidiskový (!) komplet, kde tři CD obsahují zmiňovaný narozeninový koncert, a doplňují je dvě další DVD – krom o vizuál obohaceného průřezu z téhož koncertu i videozáznam z loňského vystoupení na festivalu Pohoda. Porce opravdu výživná.

Většinu hostujících spolků kvalifikovalo k účasti na výročním koncertě hlavně to, že v nich hrají nebo hráli bývalí či současní členové a hosté CHVM. A mnohdy šlo o dávné kapely, jen výjimečně oprašované. Není proto divu, že  celé první CD je spíš jednou velkou kuriozitou a vztahovat na něj běžná hudební kritéria by bylo bláhové. Vypíchnutelné jsou bloky dvou  těles z disku druhého – úžasného vokálního kvarteta Free varlata – Angel Voices, kteří nikoliv vnějšími znaky, ale duchem a přístupem nechávají vzpomenou na české Ženy, a  pak  příspěvek asi nejznámějšího slovenského alternativního souboru Bez ladu a skladu s frontmanem Michalem Kaščákem, lovících ve svých největších hitech.

Samotní CHVM  dokazují na třetím cédéčku průřezem své letité historie, sahajícím od nejstarších časů až k současnému repertoáru, proč jde na Slovensku o jednu z nejrespektovanějších formací a skutečnou legendu. Ať už punkově odvázaní nebo temně zadumaní, v jednotlivých skladbách vždy představují nejen jasný názor i výrazný "ksicht", ale zároveň jasnou nepotřebu o něčí nápodobu. A to bez stop neumětelství, s účelnými a funkčními aranžmá. CHVM jsou také z rodu těch, kteří se nebojí melodií, ale přesto zároveň dokáží i neslevovat na syrovosti. Sympatická oslava i výtečná ukázka, jak ani po letech nepropadnout povrchnosti a sebeuspokojení.

Příjemnou perličkou a dárkem fanouškům skupiny jsou i obě DVD. První je průřezem téhož koncertu s bonusem v podobě dua Väzenské gule (Michal Kaščák za bicími, omotaný řetězy a s čírem ze smetáčku), které nehorázně mile v punkovém duchu przní slovenské popové hity. Druhý disk nabízí záznam z loňského vystoupení CHVM na festivalu Pohoda. Nechybí ani zákulisní rozhovor a setkání CHVM s jejich letitými idoly The Stranglers (jejich klávesista si i s kapelou zahrál skladbu Hazardný hráč). Vtipné je i balení celého kompletu, kde obvyklý digipack nahradil plakát s punkovou grafikou a jednoduchým uchycením všech disků. Kéž by všechny alternativní legendy oslavovaly svá výročí takto vydařeně!