Jen pouhé tři dny před tragickou smrtí vyšlo Petru Mukovi nové, teď už víme, že definitivně poslední, album. Situace je o to smutnější, že v něm vykročil ze stínu minulých let a věčného ohlížení se a natočil moderní popovou desku se současným zvukem, aniž by se vzdal svých životních inspirací z let osmdesátých.
Když se řeklo Petr Muk, automaticky každému i po letech naskakoval Oceán, těm komerčněji laděným i Shalom. Jako by už potom nic nenatočil. Což sice fakticky nebyla pravda, nicméně většina jeho sólových nahrávek se natolik utápěla v klišé, ve vykrádání Oceánu a ani hudebně nepatřila k bůhvíjakým zázrakům, že prostě nebylo o čem mluvit. Vůbec není náhoda, že k zpěvákovým nejslavnějším hitům stále i po letech patřily skladby z období Oceánu, shalomovská předělávka Olympiku Bonsoir Mademoiselle Paris a cover Karla Černocha Zrcadlo.
To vše se aktuálním albem mohlo změnit. Muk se totiž již před časem spojil s polovinou někdejší kapely Decline, kterou doplňoval bubeník Tomáš Waschinger, který se kdysi mihl i v rané sestavě Lucie. Kytarista Luděk Fiala dokonce kvůli nové spolupráci rozpustil svůj tehdejší projekt, kapelu On Air. Zdálo se, že zpěvák odstartoval novou etapu své kariéry, která ho vrátí z nádeničení v muzikálech zpět na popové výsluní.
Čerstvé album V bludišti dnů zachycuje zpěváka ve výborné formě. Názorně ukazuje, že se dokáže vypořádat nejen s romantickým nápěvem a temnějšími melancholičtějšími polohami, ale i rockem nasycenou A stejně tě ztrácím, a že mu sluší i energické elektro Vzpomínáš? Nahrávka nezapírá osmdesátkové kořeny, ale aranžemi a produkcí Luďka Fialy je zcela současná, svěží a zvukově pestrá. Navíc tu po letech interpret získal hudební partnery, kteří si uvědomili výjimečnost jeho hlasu a dokázali ji využít.
ČTĚTE TAKÉ: Náhle zemřel Petr Muk. Zpěvák Oceánu a Shalomu
Muk trpěl dlouho depresemi. Za sebou měl i elektrošoky
V temně agresivním podtónu se nese i velmi osobní zpověď B.A.P. o zdravotních problémech, ale naznačuje i celkové vyznění celého alba - tedy věčný souboj životních problémů a naděje. Dobře to koresponduje i s proměňujícími se náladami, často v rámci jednotlivých písní. 
Závěrečná balada Spolu, kde dominantním partnerem Mukovu nosnému projevu je v jednoduchosti silný klavír, pak výborně dokresluje celkový obrázek.
Petru Mukovi se po letech podařila dotažená nahrávka, dokazující, že ještě má co říci, plná posmutnělých melodií, kde hitové momenty ani v nejmenším nezaostávají za současnou tvorbou jeho oblíbenců a která na současné domácí popové scéně rozhodně vyčnívá. O to víc je hloupě paradoxní, že si zasloužený úspěch, který by pro něj nejspíš znamenala, už neužije.
Petr Muk: V bludišti dnů, vydali EMI 2010, 42 minut
Foto: EMI
