Popové klenotnictví, <span>zázračné dítě</span> a zvířecí astronauti

Hledače všechno nového a inspirativního může uspokojit dnešní díl, věnovaný některým sotva dospělým objevům na britské alternativní scéně. Na ostrovech se v poslední době klube jeden výjimečný talent za druhým: dýdžejka, zpěvačka a skladatelka Mica Levi alias Micachu, výtvarník a muzikant Ben Sadler nebo famózní jednadvacetiletý elektronik Robert Logan.

Jedním z nejsvěžejších alb letošního roku nepochybně zůstane debut Jewellery od londýnského tria Micachu and The Shapes. Jeho titul ani moc nepřehání: jde skutečně o malý klenot.

Na nahrávce, kterou produkovala ikona britské elektronické avantgardy Matthew Herbert, se sešla klávesistka Raisa Khan, bubeník Marc Pell a mladičká MC a dýdžejka Mica Levi (21), která v rámci svých akademických studií napsala už i orchestrální skladbu pro Londýnskou filharmonii. 

Pokud bychom chtěli parafrázovat staré surrealistické heslo, mohli bychom říci, že svěží experimentální pop téhle trojice připomíná náhodné setkání kytary a vysavače na djském pultu.

Neobvyklé struktury Leviných skladeb jako by nás nutily přehodnotit naše představy o písňové formě: teprve skrze rozčepýřené a zkreslované kytary smíšené s elektronickými bzuky a beaty vystupují na světlo velmi nakažlivé, zpěvné melodie. Záměrně útržkovitá lo-fi produkce, využití domácích spotřebičů i ručně vyrobených nástrojů, introspektivní texty zpívané silně androgynním hlasem - to vše je nedílnou součástí desky, na níž se z chaotické hmoty postupně vynořují působivé tvary. 

Hudba Micachu and The Shapes působí ztřeštěně, neomaleně, a přitom je z ní cítit až přetlak kolektivního talentu. Jako důkaz nechť slouží jedna z vrcholných skladeb nazvaná Just in Case. 

S opicí do vesmíru

Další méně známou, ale o to pozoruhodnější osobností současné britské alternativy je birminghamský výtvarník a muzikant Ben Sadler. On sám není schopen odpovědět na to, zda je spíše umělcem, který má náhodou kapelu nebo jestli jsou spolu s kolegou Philem Duckworthem kapela, jež se bokem věnuje umění. Sadler a Duckworth už sedm let experimentují s technickými možnostmi galerijních prostor a hudba se stala integrální součástí jejich společných výstav.

Od destrukce různých elektronických přístrojů se tato dvojice, která si říká Juneau Projects, posunula k naivistickému digitálnímu folku a posléze k živým improvizacím s amatérskými písničkáři. Jejich dominantním tématem je vztah přírody a technologie, města a venkova, starého a nového; vedle neobvyklé múzičnosti je ale charakterizuje také podvratný smysl pro humor. Mezi jejich nejúspěšnější interaktivní projekty patřil např. večer nazvaný „karajokey“, v jehož rámci si lidé z publika navzájem vyprávějí vtipy těch druhých. 

Sadler však momentálně budí největší rozruch svým vedlejším projektem Them Use Them: jeho aktuální album vydané pod tímto pseudonymem dostalo název Gravity You Lucky Lucky Boy a je konceptuální poctou zvířecím astronautům. Jak uslyšíte ve skladbě Sam, Sadler tu poutavě kombinuje náladotvorné plochy a samply upomínající na tvorbu laptopisty Fennesze s loudavými, jako by apatickými beaty. 

Taxi do temnoty

Jakkoli to může to znít bizarně, jednadvacetiletý Robert Logan je nejsoučasnější reinkarnací elektronického pionýra Aphexe Twina, ovšem s větším zájmem o hmyz a tradici vážné hudby. Jeho brilantní elektro-akustické skladby plné gymnastických beatů a ponurého ambientního vlnění navazují na zkoumání (dnes už jednou zmiňovaného) vztahu kultury a přírody: Loganovo aktuální album Inscape silně ovlivnil autorův pobyt v opuštěné maďarské továrně zvolna pohlcované lesem. 

Jeho napínavá hudba sklízí u kritiky mimořádný ohlas a podněcuje k sofistikovaným rozborům - podle mnohých jako by dokonce odrážela věčný duel mezi pozemským a nadpřirozeným, mikroskopickým a nedozírným. Nové skladby jsou přesto o něco méně schizofrenní než jeho první díla: mezi agresivním basovým probubláváním a rafinovaným elektronickým cvrkotem lze občas zaslechnout i jemné ozvuky klavíru. Co do žánrového zařazení, Logan si volně půjčuje z grimu, drum'n'bassu i dubstepu, ale vytváří svůj vlastní, mnohem purističtější svět. Takhle nějak zní tvorba předčasně umělecky vyzrálého autora, který už má za sebou mimo jiné soundtrack k oscarovému dokumentu Taxi to the Darkside nebo spolupráci s Brianem Enem.