Závěrečný koncert
Pražské jaro uzavřela Slovenská filharmonie s Janáčkem a Suchoněm
04.06.2018 09:00
Včerejší závěrečný koncert 73. ročníku Pražského jara se nesl v česko-slovenském duchu. Mezinárodní hudební festival zakončila v Obecním domě Slovenská filharmonie, která si pro posluchače připravila dialog dvou klasiků české a slovenské hudby 20. století: Leoše Janáčka a Eugena Suchoně. Silným momentem vystoupení byla úvodní česká hymna, na niž hudebníci navázali hymnou slovenskou.
Výběrem repertoáru slovenští filharmonici ve shodě s hlavní dramaturgickou linií festivalu připomněli sté výročí založení Československa. Před Suchoněm a Janáčkem zahráli pod taktovkou nového britského šéfdirigenta orchestru slavnostní ouverturu Zdeňka Fibicha, která nese jméno učitele národů Jana Amose Komenského. Fibich ji složil v roce 1892 u příležitosti 300. výročí filozofova narození a rozvinul v ní chorálovou melodii z filozofova amsterdamského kancionálu.
Od Suchoně zazněl za doprovodu smíšeného sboru Žalm zeme podkarpatskej, který odborníci řadí k nejkrásnějším vokálně symfonickým dílům slovenské hudby. Skladatel v baladické kantátě zhudebnil závěrečnou báseň sbírky Jaroslava Zatloukala nazvané Vítr z Polonin, jejíž text si po dohodě s autorem převedl do slovenštiny a jejíž myšlenku - původně směřovanou na Zakarpatsko - rozšířil na celé Slovensko. Pro formování kulturní identity Slováků měla skladba v mnohém podobný význam jako pro českou svébytnost Smetanova Má vlast, která Pražské jaro před třemi týdny tradičně otevřela.
Z Janáčkovy tvorby si slovenští filharmonici zvolili jeho poslední a vrcholné orchestrální dílo: Sinfoniettu, jejíž vznik spadá do počáteční dekády první republiky. V působivém úvodu zahráli hudebníci známou počáteční žesťovou fanfáru z varhanní empory Smetanovy síně.
Sinfonietta měla premiéru při osmém všesokolském sletu a od té doby zní při význačných příležitostech. Ve 21. století ji zpopularizoval také japonský spisovatel Haruki Murakami, který na ni odkazuje ve svém románu 1Q84. Jeho krajané navštívili nedělní koncert v hojném počtu.
Největší tuzemská přehlídka klasické hudby Pražské jaro letos nabídla šest desítek koncertů. Tuzemští hudební publicisté ocenili mimo jiné zahajovací koncert v podání České filharmonie pod vedením Tomáše Netopila, dále se pochvalně zmiňovali o vystoupeních amsterdamského Královského orchestru Concertgebouw, Budapešťského festivalového orchestru nebo Tonhalle Curych. Celkově považují letošní ročník za vydařený.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.