Řecká sopranistka
Před 40 lety zemřela obdivovaná a milovaná Maria Callasová

Její temně zabarvený soprán byl považovaný za nejkrásnější hlas 20. století a její dramatické nadání vynikly třeba v rolích Tosky Giacoma Pucciniho, Normy Vincenza Belliniho či Medey Luigiho Cherubiniho. Řecká sopranistka Maria Callasová se navždy zapsala do dějin opery a její vlastní život jakoby odrážel osudy hrdinek, které ztvárnila. Byla zbožňovanou umělkyní i zrazenou a nešťastnou ženou. Tato obdivovaná žena zemřela před 40 lety, 16. září 1977. Bylo jí pouhých 53 let.

Callasová disponovala hlasem, který legendární dirigent Herbert von Karajan nazýval "hudební nástroj". Během deseti let své největší slávy vystupovala na všech slavných operních scénách - v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či newyorské Metropolitní opeře. Nejúspěšnější byl pro ni rok 1955, kdy byla na samém vrcholu tvůrčích sil a zpívala v mnoha rolích od Rossiniho komedií až k tragédiím. Dokonale vymazala hranice mezi operou a divadlem a její talent nechali vyniknout i filmoví režiséři jako Luchino Visconti či Franco Zeffirelli, kteří některá její vystoupení režijně vedli.

Publikum svou "božskou Marii" milovalo. Nevadily mu ani její rozmary a skandály hodné opravdové primadony. Callasová dovedla nečekaně odvolat představení a žádala extrémně vysoké honoráře. Její spory s řediteli divadel plnily titulní stránky tisku. Známý byl také například její vztah s řeckým multimiliardářem Aristotelem Onassisem.

Maria Callasová (původně Kalogeropoulosová) se narodila 2. prosince 1923 v New Yorku řeckým přistěhovalcům. Hudební talent se u ní projevil už v dětství. Ve třinácti letech se s matkou a starší sestrou přestěhovala do Řecka a v Aténách pak studovala zpěv u legendární Elviry de Hidalgové. Debutovala v patnácti a svou hvězdnou kariéru zahájila v roce 1947 ve Veroně. Po pozvolném sestupu se v roce 1974 představila publiku na svých posledních koncertech. Ke konci života žila sama v Paříži a dávala lekce zpěvu.