Širou melancholickou krajinu, nostalgický prostor a podzimní pocitové stavy evokuje debutové album Kuzmich Orchestra, jímž jako ptačí slib prolétává lyrický vokál Doroty Barové. Malé duo s velkým názvem tvoří vůdčí žena dua Tara Fuki a Josef Ostřanský, kytarová páteř někdejšího Dunaje. Desku Ptačí sliby pokřtí v pátek 5. listopadu v Paláci Akropolis a 24. listopadu v brněnské Alterně.
Dorota Barová a Josef Ostřanský mají za sebou bohatou hudební kariéru v různých hudebních seskupeních. Dorota Barová např. v Tara Fuki, Vertigo Quintetu nebo v DoMa Ensemble, kytara Josefa Ostřanského byla sloupem takových legend, jako byli E, Dunaj, Rale či znovuvzkříšené BOO.
Rozdíl mezi Kuzmichem a Tara Fuki je především v tom, že Barová vyměnila violoncello za baskytaru a zpívá většinou česky. Josef Ostřanský navzdory snovému a minimalistickému charakteru hudby Kuzmichu říká: "Naše písničky se asi dají nazvat neofolkem, více se mi líbí třeba neo-pop nebo post-hardcore-country. Prostředky které používáme, sice trochu folkem zavání, ale když na koncertech zavřete oči a nevidíte, že hraju na akustickou kytaru, tak vás tohle zařazení možná vůbec nenapadne. Myslím, že vlastně hrajeme big beat."
Kuzmich Orchestra má podtitul "hermeticky uzavřené hudební těleso", což je podle Ostřanského reakce na neuvážené sdílení dat, které je dnes až frivolní. Neznamená to prý však, ze počet členů orchestru dva je striktně neměnný. "K.O. je na jedné straně sice duo, ale přitom plnohodnotný orchestr. Určité role zde jsou substituovány a jiné ponechány, složení hudebníků dává určité možnosti, ale také i ohraničení."
Z alba vyplývá, že Kuzmich Orchestra je přes používané smyčky a samply zatím dosti intimním spojením dvou hudebníků, kteří jsou schopni se napojit na stejnou lyrickou frekvenci.
