Norské překvapení
RECENZE: Uhrančivá severská magie Jenny Hvalové

Norská spisovatelka, novinářka, ale hlavně skladatelka scénické hudby Jenny Hvalová vystoupí v sobotu 27. dubna poprvé v Praze, kam přiveze svou novou, celkem už čtvrtou desku Innocence Is Kinky. V studentském klubu K 4 v Celetné ulici spolu s ní své křehké písně zahraje i Lenka Dusilová. Pro ty, kteří neskončili u Björk a Sigur Rós a není pro ně tajemstvím existence třeba Hanne Hukkelbergové nebo Lykke Li, rozhodně doporučeníhodná událost.

Svá první dvě popová alba zpěvačka vydala ještě pod pseudonymem Rockettothesky, své kvality a talent ale poprvé opravdu odhalila na albu Viscera, které už vyšlo na prestižní značce Rune Grammofon. Ta vydala i novinku, které se ujal producent John Parish, známý především svou spoluprácí s PJ Harvey. Slavnou kolegyni také Jenny Hvalová chvilkami připomene svým zaujetím, procítěností a plačtivě expresivním projevem.

I nové album v sobě spojuje magickou uhrančivost, tolik charakteristickou pro skandinávské či islandské interprety, a až filmové pohrávání si se zvuky. Vedle tajuplných nápěvů a lkavé naléhavosti skladby charakterizuje i určitá "nepísničkovost": rytmy se tu proplétají, aniž by nějak gradovaly a držely skladby pohromadě, kompozice zvolna plynou, melodie se vynořují a zase mizí, a na nějaké tradiční stavební prvky jako jsou sloky, refrény či sóla, může posluchač rovnou zapomenout.

Komorní, často intimní a nikoli rozjuchaně veselá, ale při vší melancholii rozhodně ne depresivní a mnohde svou oduševnělostí až povzbuzující nahrávka, by tak snadno mohla posloužit jako soundtrack k třeba přírodnímu dokumentu. Některé pasáže přímo vyvolávají představu živlů v akci, působí jako by vznikly mimo čas a prostor.

Právě neuchopitelnost a jen těžké přirovnání k čemukoli, dělají z novinky Jenny Hvalové poslechově přitažlivou záležitost pro všechny, kterým se už oposlouchaly tradiční postupy. Zpěvačka se z naléhavého projevu nebojí přejít až do zamyšleně mluvených pasáží, jako koláž skládá vedle sebe zvuk tradičních nástrojů, elektronických brumů a nevšedních samplů, navozuje poetickou atmosféru a v nečekaném okamžiku přejde od popového nápěvu k ambientní ploše nebo až industriálním experimentům.

Jenny Hvalová působí na své novince křehká žena, která se nebojí použít i sílu svého hlasu, a která dovede stejně tak dobře ukolébat, jako zneklidnit a vyburcovat. Šeptat i křičet, být výstřední i splňovat dokonalou vizi "femme fatale". A právě onen široký záběr i skutečnost, že nikdy není ani na okamžik jisté, co bude následovat v příštím momentu, dělá z alba sice nenápadnou, ale o to víc doporučeníhodnou záležitost.

Jenny Hval: Innocence Is Kinky
Vydali Rune Grammofon
42 minut