Ludwig van Beethoven a Wolfgang Amadeus Mozart mají pozitivní účinky při depresích, úzkostech i onemocněních krevního oběhu. Klasická hudba léčí - na rozdíl od techna, píše německý odborný týdeník Deutsche Medizinische Wochenschrift.
Mozartovu Malou noční hudbu nebo Chopinovy valčíky by lékaři doporučili, tvorbu skupin, jako jsou Rammstein nebo Scooter, pravděpodobně nikoli, neboť tvrdá hudba může podle jejich poznatků zdraví dokonce škodit.
Klasická hudba má obzvlášť blahodárné účinky při mnoha duševních i tělesných neduzích. Ale to zdaleka není všechno. Navíc zlepšuje schopnost soustředění, povzbuzuje kreativitu a činorodost, posiluje paměť a pozitivně ovlivňuje imunitní systém. U některých osob pomáhá při mírnění bolestí, stresu a poruch spánku.
ČTĚTE TAKÉ: Rok '09: bída nahrávek, žeň koncertů
Kocovina z whisky je horší než ta z vodky, tvrdí vědci
Pro různé lidi jsou však vhodné odlišné hudební žánry. "Zajisté existují lidé, které nervuje, stresuje nebo přetěžuje, když musí poslouchat orchestr," potvrzuje kardiolog Hans Joachim Trappe z Bochumské porúrské univerzity. Pro takové připadá v úvahu například pop a rock.
Tomuto druhu hudby lékař přisuzuje povzbuzující účinky, a je proto ideální jako doprovod k monotónním činnostem. Zlepšit náladu umí také latinskoamerická hudba se svými vibrujícími rytmy. "Jsou vhodné pro motivaci, zvláště k překonání melancholických nálad a k posílení radosti ze života," vysvětluje expert.
Techno a metal spíše škodí
Žádný léčivý účinek naopak nevidí u heavy metalu a techna. "V jednotlivých případech mohou pomoci při odbourávání agresí, při vstřebávání zlosti, zklamání a frustrací, zároveň ale zvyšují srdeční frekvenci a krevní tlak," upozorňuje odborník. Známy jsou také případy náhlých úmrtí způsobených narušením srdečního rytmu na techno akcích. Příznačné je, že při heavy metalu a technu hůře rostou i rostliny, nebo dokonce hynou, jsou-li trvale vystaveny tvrdé muzice. K terapii prý nejsou vhodné ani německé šlágry.
K terapii bývá jen málokdy nasazován jazz, protože údajně klade velké nároky na intelekt a při poslechu vyžaduje zvláštní koncentraci. Obecně platí, že pro muzikoterapii je jednoznačně vhodnější instrumentální hudba, protože zpěv rovněž může vyvolat stres.
Nebezpečné jsou však také opusy s mnoha náhlými změnami rytmu a hlasitosti. "Něco nepředvídatelného, překvapivého v mozku automaticky vyvolává pozornost a na krátkou chvíli nás uvádí do stavu poplachové pohotovosti," konstatuje profesor.
Ilustrace: Profimedia.cz
