Výroční ankety prestižních hudebních periodik se pomalu blíží a tento týden je, alespoň na poli alternativního rocku, jako stvořený pro přehodnocení dosavadních favoritů. Novinky kapel TV on the Radio, Deerhunter nebo Okkervil River totiž jistě nebudou v žebříčcích nejlepších alb roku opomenuty.
Natočit silné album, které by v gigantické nabídce hudby nejen nadchlo při poslechu, ale také definovalo zvuk skupiny a trendy na současné alternativní scéně, je docela věda. Brooklynská art-rocková družina TV On The Radio ovšem jako by měla na kvalitu logaritmické pravítko. Všichni ti, kteří si mysleli, že loňský opus Return To Cookie Mountain bude vrcholem jejich kariéry, mají nyní možnost své stanovisko přehodnotit.
Invenční žánrový amalgám jménem Dear Science (Interscope), v němž se post-punkové rify a popové nápěvy potkávají s postupy kosmického funku a futuristického soulu, má všechny přednosti velké desky: je inteligentní, detailisticky propracovaná a až trestuhodně pestrá. A přestože se v jejích pichlavých textech zpívá výhradně o smrti, je také nesmírně chytlavá a plná vnitřního napětí. Producent David Sitek navíc v písních s ironicky sentimentálními názvy odvádí velmi exkluzivní práci.
Žádný aranžérský nápad (dechy, smyčce), kytarová plocha nebo záchvěv zpěvákova falsetu, žádná melodická linka kláves ani rytmický či harmonický zvrat tu nepřichází vniveč a slouží celistvosti nahrávky. Naléhavé utopistické vize a portrét civilizace plné zmatku a zmaru vyvedené v euforických pastelových barvách a stlačené do tříštivé zvukové palety; tak zní jeden z aspirantů na album roku.
Zásah mezi světla
Podobně nadšené ohlasy sklízí těsně po svém vydání i deska Microcastle (vydává 4AD) amerického kvinteta Deerhunter, které loni vystoupilo v Praze v rámci Famufestu. Novinka přesvědčivě dokazuje, že této formaci už je zdánlivě nesourodá žánrová škatule ambientního punku (kterou si pro sebe kapela sama vymyslela), tak trochu těsná. První recenze srovnávají jejich aktuální čin s tvorbou vlivných Radiohead, především pro schopnost emotivně vyjádřit úzkost a odcizení současného světa a přitom tyto pocity zabalit do inteligentních experimentálně-popových písní.
A navíc: každé album Deerhunter, jakkoli plné silných nápadů a chytrých jednotlivostí, zpravidla bývá více než jen součtem svých částí. U „Mikrozámku" tomu není jinak.
Přihrávka, klička, tyčka...
Střídmou chválu si zatím vysloužila i další dvě velmi očekávané nahrávky tohoto týdne: v den českého státního svátku vyšlo již třinácté, nijak novátorské ani překvapivé, leč konzistentní album emo-gotiků The Cure a rovněž třetí opus britských hvězd popového nebe Kaiser Chiefs.
Ti na své třetí desce dělají čest svému jménu, inspirovanému názvem jihoafrického fotbalového klubu: jejich hymnicky pojatý stadiónový rock je tentokrát dynamický a lehkonohý skoro jako herní projev „štírků" z Johannesburgu.
| TIP TÝDNE |
 Okkervil River: The Stand Ins (Jagjaguwar) Texaský indie-rockový sextet navazuje na předchozí album The Stage Names dalším vynikajícím titulem na téma destruktivních účinků slávy a hudební deziluze. Diagnóza je jasná: texty lžou, trpící písničkáři jsou banda zpovykaných narcisů, styly uvadají, autenticita je mýtus.
Hořce ironické příběhy o populární muzice jakožto bezbřehé říši klamu ještě nikdy nebyly tak poutavé! A dobrá zpráva na závěr: Okkervil River, proslulí svými zběsile energickými koncerty, vystoupí 23. listopadu poprvé v Praze. |
