Praha
Rybova vánoční mše zaplnila kostel sv. Šimona a Judy

Slavná Rybova Česká mše vánoční v podání Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK dnes odpoledne zaplnila kostel sv. Šimona a Judy v Praze. S orchestrem vystoupil kvartet sólistů a Kühnův smíšený sbor pod vedením Jaroslava Brycha. Druhý koncert Rybovy České mše vánoční se na stejném místě uskuteční večer.

V pěveckých rolích zlidovělá mše Hej mistře! Jakuba Jana Ryby se představili Kateřina Kalvachová (soprán), Petra Vondrová (alt), Jaroslav Březina (tenor) a Michael Kubečka (bas). V závěru za aplausu přítomných posluchačů všech generací zazněla známá koleda Narodil se Kristus pán. "Je to nádherná hudba a zážitek umocňuje prostředí kostela sv. Šimona a Judy," pochvalovala si jedna z přítomných divaček.

V kostele sv. Šimona a Judy ještě letos zazní 26. prosince v podání FOK koncert souboru historické hudby Karmína, který si připravil české i evropské vánoční písně. Nový rok zahájí Pražští symfonikové v Obecním domě Slovanskými tanci Antonína Dvořáka, tentokrát pod taktovkou Tomáše Braunera.

Rybova vánoční mše poprvé zazněla na svátky narození Ježíše Krista roku 1796 v katolickém kostele Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále. Oblibu získala v první polovině 19. století, kdy se podle historiků hrála hlavně na venkovských hudebních kůrech z nesčetných opisů a téměř zlidověla. Neodmyslitelně patří k vánočním svátkům a období adventu. Premiéru před nepříliš velkým počtem posluchačů v malém vesnickém kostelíku podle dobových zápisů provázelo bubnování deště a vanutí silného větru.

"Je to skladba, kde autor nic nepředstírá, tvoří jasně a prostě, nemyslí na kontrapunkt a mistrovskou skladbu, ale na posluchače, a pod rukama - možná aniž to sám tuší - mu vzniká opravdu geniální kus," uvedl varhaník a dirigent Robert Hugo. Podle odborníků je Rybova mše nejen posluchačsky vděčná, ale nečiní nijak přehnané nároky ani na interprety. Sbory zvládnou amatéři, stejně tak orchestrální party. Tiskem byla poprvé vydána v roce 1930.

Církvi se popularita České mše vánoční svého času moc nezamlouvala. Svědčí o tom například autentická poznámka neznámého církevního hodnostáře na klatovském opisu Rybovy mše z roku 1864: "Slátanina tato, kteráž za bezpříkladnou urážku církevní hudby považována býti musí, jest po dlouhá léta okrasou Narození Páně v Klatovech a běda řediteli kůru, kdyby kocovina tato neprovozovala se aspoň dvakrát o Vánocích..." Skladba pronikla i do Evropy a je jedním z nejhranějších českých děl.