Soňa Červená vystoupí v opeře o Miladě Horákové
05.03.2008 07:08
Dvaaosmdesátiletá mezzosopranistka Soňa Červená vystoupí v operním nastudování procesu s Miladou Horákovou Zítra se bude..., jehož premiéru chystá na 9. a 10. dubna pražské Divadlo Kolowrat. Na počátku byl záměr napsat dílo "na tělo a hlas" Soně Červené, protože má také hluboké zkušenosti s komunistickou perzekucí, uvedl Aleš Březina, jenž je spolu s Jiřím Nekvasilem autorem ojedinělého projektu Národního divadla.
Horáková byla ve vykonstruovaném procesu v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Hlavní "postavou" opery však podle Březiny nebude Horáková, nýbrž proces s ní. Soňa Červená bude jakýmsi průvodcem tímto dílem - podle autorů bude chvílemi Horákovou, prokurátorem i komentátorem. Doprovodí ji kontratenorista Jan Mikušek, Kühnův dětský sbor, komorní sbor Canti di Praga a instrumentální soubor o šesti nástrojích PurPur. Hudbu nastudoval dirigent Marko Ivanovič.
ČTĚTE TAKÉ: Jsem věčný pochybovač (Týden 19/2002)
"Chtěli jsme zpracovat příběh významné české ženy. Osud Milady Horákové je naprosto ojedinělý ve svém poselství a až uhrančivý svou zrůdností v podobě inscenovaného soudního procesu," charakterizoval Březina záměr obou autorů díla.
Soně Červené, dceři spisovatele a kabaretéra Jiřího Červeného a pravnučce vynálezce a výrobce žesťových hudebních nástrojů, kladl komunistický režim v úspěšné kariéře kvůli jejímu původu velké překážky. V roce 1948 byla její rodina prohlášena za nepřátelskou vůči totalitnímu režimu. Po úspěšných začátcích v Janáčkově divadle v Brně se Červené v 50. letech téměř podařilo získat angažmá v Národním divadle, ale komunistický režim jí to zakázal.
Postupně se jí podařilo stát se členkou východoněmecké Státní opery a na počátku 60. let využila příležitost a emigrovala do tehdejšího Západního Berlína. Od té doby účinkovala na předních světových operních scénách. Po dovršení 2025 vystoupení ve 112 operních rolích ukončila na konci 80. let kariéru, avšak stále aktivně pracuje. Na jeviště Národního divadla se vrátila až v roce 2002, kdy ztvárnila pantomimickou roli Osudu v Janáčkově opeře Osud, inscenované věhlasným americkým režisérem a výtvarníkem Robertem Wilsonem, a o pět let později rolí Vypravěče ve světové premiéře opery Slzy Alexandra Velikého.
Libreto opery Zítra se bude... vytvořili autoři na základě autentického materiálu, rozhlasových i televizních záznamů, přepsaných výslechů, tehdejších exaltovaných reakcí veřejnosti a referencí o procesu v dobovém tisku. Podle Březiny chtěli poukázat na pokoru a smířlivost Horákové, kontrastující s hysterií a nevzdělaností prokurátorů a celé soudní mašinerie. "Celý proces byl vědomě budován jako divadelní inscenace a využíval všech možností tehdejších masmédií s cílem zastrašit a násilně sjednotit 'pracující lid'," dodal Březina.
Absurdita procesu bude zdůrazněna kupříkladu tím, že party prokurátorů budou zpívat dětští interpreti. V opeře zazní také texty Jana Vodňanského, Jana Zábrany a pozměněný proslulý dobový písňový text Pavla Kohouta, který podle Březiny inspiroval název opery. Nebude chybět ani dopis Horákové na rozloučenou, který tehdejší soud jejím blízkým zatajil, takže jim byl předán až v roce 1990.
Právnička a politička Milada Horáková byla za druhé světové války pět let vězněna, protože se zapojila do odboje proti nacistům. Po válce byla zvolena poslankyní parlamentu za národní socialisty. V září 1949 ji zatkla Státní bezpečnost, 8. června 1950 nad ní vynesl soud trest smrti a 27. června byla v pankrácké věznici popravena.
Foto: archiv Týdne
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.