Vhodnější dobu pro vydání "optimistického" alba Working on a Dream než v týdnu po Obamově inauguraci nemohl gratulant Bruce Springsteen zvolit - lepší načasování než na předvánoční trh. I když cynictějším českým posluchačům možná vytane na mysli sentence z Cimrmanovy hry: Jsou chvíle, kdy by se optimisté měli popravovat.
Aby nedošlo k omylu. Načasování vydání desky nemusí nutně být pouhou chladnokrevnou spekulací obchodníka. Boss nikdy netajil angažovanost, vždy zpíval o životě a těžkostech prostých Američanů z pozice taktéž "prostého Američana". Kdo jiný by měl nyní vydat hudební programové prohlášení? Bruce to zkrátka takhle s emocemi má, se svým národem rezonuje. Úvahy, zda je jeho současný optimismus na místě, ponechme stranou. Springsteen není politik, ale jen písničkář, komentátor a barometr lidových nálad. Z jeho úst ani velká slova neznějí příliš naivně. Opakování známé pravdy, že je dobré pracovat na svých snech, by škodit nemělo.
Stříká z CD pot?
Sám Bruce předeslal, že na chystaném albu půjde především o energii. Deska se nahrávala v průběhu turné k předchozí desce Magic, během přestávek mezi koncerty. Temperament rozehrané kapely i přímočarost docílená nahráváním "živě ve studiu" (tedy bez postupného vrstvení jednotlivých nástrojů) je z písní cítit opravdu často. Ne však pořád.
| Requiem za varhaníka |
Album Working on a Dream je bohužel posledním titulem, na kterém se podílel Danny Federici. Brilantní varhaník a hráč na akordeon podlehl 17. dubna 2008 rakovině. Bylo mu 58 let. „Dannyho varhany byly jedním ze základních pilířů zvuku E Street Bandu. Stál po mém boku více než čtyřicet let," vzpomíná na něj Springsteen. |
Tah udrží i následující hitovka My Lucky Day, i když na někoho může působit až protivně jásavě. Slibný rozjezd však zbrzdí patos titulní písně Working on a Dream. Ačkoliv skladbu částečně zachraňuje Springsteenův chraplák, dojmu kýčovité naslazenosti se nezbavíte.
Na video se podívejte ZDE.
Brzy je ještě hůř, když se Boss začne utápět v (anti-)romantickém baladiérství Queen Of The Supermarket. Čekáte ironii? Dočkáte se spíše ódy na konzumní každodennost. Situaci na chvíli zachrání prostinký, hravý riff What Love Can Do. Ucajdanost se však vplíží hned do dalšího popěvku This Life.
Pokud budeme optimisté jako Bruce, můžeme z alba vybrat pár zdařilých kusů. Bossem slíbenou živost splňuje třeba syrovější (nikoliv nedopečené) blues se zkresleným vokálem Good Eye nebo svižný, z donucení bezstarostný countryový šraml Tomorrow Never Knows.
K nenápadným pokladům desky patří píseň Life Itself, důvěryhodná vyjádřením pocitu rozechvělé nejistoty, nesená cinkajícími dvanáctistrunnými elektrickými kytarami jak z rejstříku The Byrds. Díky průzračnému aranžmá a jiskření mezi gospelově zabarveným sborem a Springsteenovým sólovým zpěvem vyniká i balada The Last Carnival.
Příliš mnoho štěstí
Jako celek není Working on a Dream špatná deska. Co by dal jiný hitmaker za takovou koncentraci klenutých melodií! Nahrávka těší poctivou rukodělností, se kterou Springsteen vyrábí své písničkové sny. V rámci Springsteenovy diskografie však jde o položku slabší a kdo má rád Bosse-rebela, bude vyloženě zklamán. Working on a Dream dopadne hůř v porovnání s předchozí zdařilou deskou Magic, ztratí se ve stínu majstrštyků jako The River nebo Born in the U.S.A.
Nejlepší hudba obvykle vzniká ze silných emocí. Inspirovat pochopitelně mohou jak emoce kladné, tak negativní, záleží na osobnosti a rozpoložení tvůrce. Pozitivně naladěný Boss umí skládat docela příjemné písničky, ale kdykoliv se naštval, znělo to mnohem líp.
Foto: brucespringsteen.net
