Tisíce truchlících v pátek procházeli kolem otevřené rakve s ostatky slavného italského operního pěvce Luciana Pavarottiho, která je vystavena v katedrále v jeho rodné Modeně. Loučí se s jedním z nejlepších světových tenoristů, jehož čtvrteční smrt vyvolala v celém světě silné emoce.
Brány starobylé katedrály se otevřely v pátek ráno, aby smutní příznivci a obdivovatelé mohli naposledy vzdát hold jednomu z nejvýznamnějších operních pěvců 20. století před jeho sobotním pohřbem.
Truchlící různého věku procházejí pomalu kolem rakve obložené věnci a kyticemi, někteří se na chvíli zastaví, pokleknou a pomodlí se, jiní se venku podepisují do pamětní knihy. Pavarotti na ně shlíží z černobílé fotografie. Jeho smějící se tvář jim připomíná jeho dobrosrdečnost, laskavost a pověstnou zálibu v dobrých věcech.
"Miloval tortellini, modenskou uzenářskou specialitu zampone a lambrusco..." připomněla jedna z obdivovatelek některá zpěvákova oblíbená jídla a nápoje, která měla na svědomí jeho nadměrný objem v pase.
Pavarotti, který zemřel ve čtvrtek ve věku 71 let po neúspěšném léčení nádoru slinivky, je oblečen do černého smokingu. Ruce má složené na břiše a drží v nich bílý kapesník, který býval nezbytným doplňkem při jeho koncertech, a také růženec.
"Celý svět dnes poslouchá jeho hlas, který zní v každé rozhlasové i televizní stanici. A tak to bude i nadále. To je jeho odkaz. Nikdy neskončí," řekl dirigent Zubin Mehta, který stál za dirigentským pultem v Římě a Los Angeles při koncertech "tří tenorů", při nichž zpíval Pavarotti společně se svými slavnými kolegy Plácidem Domingem a Josém Carrerasem.
Do Modeny proudí kondolence z celého světa. Ke chvále na adresu Pavarottiho výjimečného hlasu a osobnosti se připojili i ruský a americký prezident Vladimir Putin a George Bush.
Vídeňská státní opera vyvěsila na půl žerdi černý prapor, stráže před Buckinghamským palácem se dnes střídaly za zvuků Nessun Dorma, tedy árie z Pucciniho opery Turandot, která bývala exkluzivním číslem zesnulého pěvce. Rodné město chce pojmenovat po slavném rodákovi divadlo.
"Svět ti leží u nohou", napsal na titulní straně místní list v Modeně, kde se Pavarotti narodil v rodině pekaře.
Poslední hodiny života strávil těžce nemocný zpěvák doma v kruhu nejbližších a přátel. Pavarottiho manažerka Terri Robsonová řekla, že rodina si přála soukromý pohřeb, ale obřad bude zřejmě na vysoké úrovni. Do Modeny se sjedou slavní i neznámí přátelé a fanoušci z celého světa.
Očekává se, že při církevním obřadu, který má začít v sobotu v 15:00 SELČ, zazpívá slepý italský tenorista Andrea Bocelli píseň Panis Angelicus (Chléb andělský), jíž Pavarotti často zpíval. Nabídly se i další celebrity, že se s mistrem rozloučí hudebními tóny.
Poctu vzdá slavnému tenoru v den pohřbu i světový fotbal, jehož byl Pavarotti od mládí vášnivým fanouškem a dokonce snil o fotbalové kariéře. Italský a anglický tým si pustí jeho nahrávku Nessun Dorma, než půjdou v sobotu na kvalifikační zápasy na mistrovství Evropy 2008.
Církevní obřad bude přenášen živě místní televizí a lidé ho budou moci sledovat také na obřích obrazovkách venku. Místem posledního odpočinku slavného tenoristy bude hřbitov Montale Rangone nedaleko jeho vily, kde již leží jeho rodiče a jeho mrtvě narozený syn Riccardo.
Skonal obklopen příbuznými
Jednasedmdesátiletý pěvec, který před rokem podstoupil operaci slinivky zasažené rakovinou, skonal obklopen nejbližšími příbuznými a přáteli ve svém domě na okraji rodného města Modena v severní Itálii.
Zdravotní stav umělce se ve středu zhoršil a pěvec musel být převezen na onkologickou kliniku nemocnice v Modeně. Byl prý v bezvědomí a selhávaly mu ledviny. V časných ranních hodinách pak zemřel ve svém domě v Modeně.
"Mistr bojoval dlouhou, těžkou bitvu proti rakovině slinivky, která si nakonec vzala jeho život," uvedla Pavarottiho manažerka Terri Robsonová. Pěvec podle ní zůstával optimistický až do konce.
"Byl to jeden ze vzácných umělců, kteří zasahovali do života lidí všech obzorů po celém světě. Prostřednictvím nespočetných vysílání, záznamů a koncertů odhalil mimořádnou moc opery lidem, kteří by možná k opeře a klasickému zpěvu neměli přístup, a jimž tak obohatil život. To zanechává jako dědictví," uvedla v prohlášení londýnská opera.
"Nejlepší vzpomínky jsou ty důvěrné," řekl španělský tenor José Carreras. "Byl to velmi veselý člověk. Měli bychom si ho pamatovat jako velkého umělce a muže s krásnou charismatickou povahou," dodal.
I další španělská umělkyně, pěvkyně Montserrat Caballé, vyjádřila zesnulému Pavarottimu své sympatie: "Byl to jednoduše fantastický člověk, kterého jsem milovala a ještě více obdivovala," řekla dojatě španělskému rádiu.
"Někdo může zpívat operu, Luciano Pavarotti byl operou sám," řekl o Pavarottim frontman skupiny U2 Bono. Sopranistka Mirella Freni, která pochází ze stejného města jako Pavarotti, ho navštívila krátce před smrtí v nemocnici. "Ztratili jsme vynikající tenor a výborného zpěváka, ale já jsem ztratila velkého přítele," reagovala na jeho úmrtí.
Podle italské televizní stanice RAI se novinka o Pavarottiho skonu rychle rozšířila po celé Modeně. Policisté a četníci proto kolem domu umělce vytvořili kordon, aby usměrňovali lidi, kteří přišli vzdát operní hvězdě poctu.
Italský ministr Romano Prodi řekl, že s Pavarottim zmizel úžasný světový a italský hlas. Svou přízní nešetřil ani francouzský prezident Nicolas Sarkozy. "Jeho umělecké kvality stejně jako jeho vřelost a charisma učarovaly celému světu," prohlásil na adresu umělce.
V červenci loňského roku podstoupil Pavarotti v New Yorku operaci, při níž mu byl odstraněn nádor na slinivce. Od té doby přestal vystupovat na veřejnosti. Letos 25. srpna byl propuštěn z nemocnice po dvou týdnech léčby a lékařských vyšetření.
Operní árie jako populární hit
Operního pěvce Luciana Pavarottiho mnozí považovali za jednoho z nejvýznamnějších operních zpěváků 20. století. Světová popularita italského obra však nepramenila pouze z jeho výjimečného tenoru, který mu vysloužil přezdívku "král vysokého c". Pavarotti měl také velkou zásluhu na tom, že se opera jako okrajový žánr prodrala do povědomí mnoha milionů posluchačů. Ještě v dubnu 2005 zazářil během rozlučkového turné v Praze, kde vyprodal ve vysočanské aréně 10 tisíc míst k sezení. Poté jeho kariéru přerušily zdravotní problémy.
Přiblížit exkluzivní svět klasické hudby širokému publiku dokázal "operní Elvis" nejen svými vystoupeními ve sportovních halách, ale také přímým účinkováním s velikány současné rockové hudby a popmusic, mimo jiné v rámci svých charitativních koncertů Pavarotti a přátelé, které pravidelně pořádal v rodné Modeně. S poukazem na to, že hudba je jen jedna, se odmítl vyvyšovat nad moderní styly a žánry.
Tato Pavarottiho otevřenost vyvolala kritiku konzervativních posluchačů vážné hudby, kteří odsoudili jako příliš komerční i projekt "tří tenorů", v jehož rámci Pavarotti zpíval společně se svými slavnými kolegy Plácidem Domingem a Josém Carerrasem. Jejich společné turné i nahrávky však měly obrovský celosvětový úspěch a pomohly k nebývalé popularizaci klasické hudby.
Pavarotti, který byl od konce 60. let srovnáván se slavnými tenory minulosti Enrikem Carusem či Mariem Lanzou, v mládí naslouchal zpěvu Beniamina Gigliho a k jeho idolům patřil Giuseppe Di Stefano. Právě jako náhradník za Di Stefana ve své oblíbené Bohémě se v roce 1963 poprvé výrazněji prosadil mimo Itálii - v londýnské Covent Garden ocenili diváci salvu jeho vybroušených vysokých c frenetickým potleskem.
O rok později podepsal smlouvu s firmou Decca a absolvoval úspěšné turné po Austrálii se světoznámou sopranistkou Joan Sutherlandovou. V roce 1965 debutoval v milánské La Scale. Rok 1968 měl být jeho triumfálním vstupem na scénu Metropolitní opery, ale kvůli onemocnění ho museli uprostřed představení vystřídat. Na pozvání do "Met" pak čekal celých pět let, ale reputaci si napravil dokonale: za roli Tonia v Donizettiho opeře Marie, dcera pluku ho newyorská kritika prohlásila "králem vysokého c".
Pěvec, který byl dosti pověrčivý, a proto musel mít v ruce bílý kapesník a v kapse zahnutý hřebík, se téměř výhradně zaměřoval na italský repertoár. Mezi jeho nejznámější role patřili mimo jiné Cavaradossi v Pucciniho Tosce, Radames ve Verdiho Aidě nebo Nemorino v Donizettiho Nápoji lásky. Pavarottiho výstavním kouskem byla árie prince Kalafa Nessun dorma z třetího dějství Pucciniho opery Turandot.
Svůj věhlas šířil i četnými koncertními turné. V roce 1975 cestoval například po Japonsku, o jedenáct let později triumfoval v Číně a v roce 1990 v bývalém SSSR. Nezapomenutelným zůstal i jeho přednes Schubertovy písně Ave Maria na podzim 1979 v Chicagu na mši, kterou osobně celebroval papež Jan Pavel II.
S přibývajícím věkem, velkou nadváhou a cukrovkou se ani "božskému Lucianovi" nevyhnuly hlasové výpadky či odvolání vystoupení na poslední chvíli. Byl také stíhán pro daňové úniky. V listopadu 1992 byl například v La Scale vypískán při premiéře Verdiho Dona Carlose, na přelomu let 1997 a 1998 musel kvůli zdravotním problémům třikrát neplánovaně opustit jeviště. Loni v červenci mu lékaři odstranili nádor na slinivce. Této nemoci nakonec podlehl.
Luciano Pavarotti, který zpíval v Praze také v prosinci 1996, se narodil 12. října 1935 v italské Modeně v rodině pekaře. Po studiích pedagogiky působil dva roky jako učitel náboženství a tělocviku na základní škole a krátce též jako pojišťovací agent. Od roku 1956 chodil na soukromé hodiny zpěvu, nejdříve k Arrigovi Polimu, poté k vynikajícímu pedagogovi Ettore Campoglianimu v Mantově. Debutoval v roce 1961 v roli Rudolfa v Pucciniho Bohémě na scéně Teatro Municipale v Reggio Emilia.
Milovník jídla, koní, fotbalu, pěkného oblečení a prý také obstojný malíř se v roce 1961 oženil s Aduou Veroniovou. Manželství se v roce 1996 rozpadlo kvůli Pavarottiho vztahu s jeho sekretářkou, o 34 let mladší Nicolettou Mantovaniovou. Ta se také nakonec stala jeho druhou ženou. S první ženou měl tři dcery - Lorenzu, Cristinu a Giulianu -, druhá mu v lednu 2003 porodila čtvrtou dceru Alici; její dvojče, chlapeček, však zemřelo.
V jeho zpěvu zněla touha a prožitek, řekl Gott
Úmrtí světového operního pěvce Luciana Pavarottiho zasáhlo i českého populárního zpěváka Karla Gotta. Ten řekl, že pro něho, jako lyrického tenora, znamená Pavarottiho odchod velkou ztrátu. "V jeho zpěvu zněla touha a prožitek. Miloval hudbu i publikum," uvedl.
Pavarotti podle Gotta přicházel na jeviště s jistotou vítěze, která se u publika proměňovala ve výjimečné vnitřní prožitky. "Pavarotti tento dojem u lidí zanechával. Znám mnoho tenorů, kteří mají dobré hlasy, ale projev řady z nich zůstává neosobní. Jeho lyrika mne inspirovala k tomu, abych se vracel ke klasickému pojetí písní, italským romancím a dokonce lehčím áriím," dodal zpěvák.
Foto: ČTK, Karel Šanda
