Tři sestry, zubatí chlupáči a jinak vše při starém
02.04.2010 16:30 Recenze
Čtvrtstoletí v hospodě uteče rychleji, než by se kdo nadál. Novinka Tří sester Lázničky nabízí pěkné chlupaté potvůrky na obalu a pak už jen to, co o kapele už všichni dávno víme. Fanánkovy občas vtipné a občas otřepané obraty, zpěvné melodie, hospodská tematika... čekal někdo něco jiného?
"Každá další deska / je však ještě víc než hezká / nic novýho pod sluncem / my to takhle chcem," zpívá kapela, která sama sebe už léta tituluje jako Soubor kreténů, hned v první písni. A naznačuje tím, že čekat změny by bylo naivní. Tři sestry ovšem nikdy nebyly intelektuálním spolkem a jestli v jejich případě někdy něco mělo cenu, pak to je bez debaty názorová kontinuita a nepotřeba se vydávat za něco, co nejsou a nikdy nechtěly být. Navíc jim těžko někdo může vyčíst, že by ke své současné pozici jedné z nejpopulárnějších skupin, udělali sebemenší ústupek.
Kapela vše podstatné řekla prvními třemi deskami, a už léta má formu víceméně stabilizovanou, takže překvapit mohou už jen některé nové Fanánkovy verše. Ať už tím, že se mu podařil vtipný obrat ("Já hledám ženu na celý pivo") nebo tím, že se naopak spokojil s nějakým nudně otřelým rýmem (míru / beeru ). Melodický hospodský rock, ve kterém vše občas splývá stejně jako po vydařené konzumaci, zpestří jen nepřekvapivé prvky country, ke kterému nikdy neměly Tři sestry daleko, a milá závěrečná tečka v podobě letité balady Dirty Old Town, kterou proslavili Dubliners i Pogues, ale ve svém repertoáru ji měl kde kdo.
Dvanáctá řadová deska nabízí odlehčený duch hospodských historek, krom adorace lihovin a piva i nezbytné téma vztahů mezi pohlavími, resp. ženy jako téma ve všech podobách, nechybí ani nijak smutná vzpomínka na Sahulu. Kapela si v tom všem evidentně lebedí a de facto tím vysvětluje nesmyslnost názoru, že by se měla měnit. Odlehčené odrhovačky střídají nápadité vypalovačky - punkově energické, ale vždy dostatečně melodické. I s dramaturgií si kapela vyhrála, řazení skladeb má logiku, a na koncertech určitě mnohé kousky také budou fungovat.
Tři sestry jsou na novince v dobré formě i rozmaru. Stále jsou vhodné jako ideální doplněk ke konzumaci. Stále je pro ně jejich tvorba především zábavou, ale nezastírají, že i funkční obživou a zdrojem historek, z nichž mnohé se pak objeví v textech. Stále se nejspíš ještě všem těm, kteří nad nimi ohrnují nos a chtěli by je mít jinde, budou smát. Protože to všechno nepochopit ani po pětadvaceti letech už k smíchu bezesporu je.
Tři sestry: Lázničky. Vydali EMI 2010. 44 minut
Foto: EMI
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.