Do pomyslné pokladnice evergreenů přihodili britší The Strangles pěknou řádku nadčasových písní. Dnes v pražském Paláci Akropolis máme možná poslední možnost slyšet je naživo.
Angličanům The Stranglers se kdysi podařilo smířit žánry zdánlivě neslučitelné. Punk, který ve své původní podobě negoval vše staré a líbivé, zvláště hippie kulturu, a retro muziku 60. let s dominantními klávesami inspirovanými The Doors. Popové melodie s nekompromisním rockovým náporem a sarkastickými texty. V dnešní době, kdy se na The Stranglers jako na svoje vzory odvolává kdekterá pop-punková či britpopová hvězdička, nic zvláštního. V polovině 70. let věc neobvyklá a lákavá.
Škrtiči z Guildfordu
Skupina původně pojmenovaná The Guildford Stranglers vznikla, jak jméno napovídá, v Guildfordu nedaleko Londýna v roce 1974. Během kariéry, která svými vrcholy a propady připomíná projížďku na horské dráze, dostali The Stranglers do hitparády Top 40 neuvěřitelných 42 hitů. Odtud i název loňského kompilačního alba a současného turné: FortyTwoForty.
| Současná sestava The Stranglers |
The Stranglers se na scéně pohybují už dlouhých pětatřicet let, přesto v jejich sestavě stále figurují tři ze čtyř muzikantů klasické sestavy: Jet Black (vlastním jménem Brian Duffy) - bicí nástroje, zakládající člen Jean-Jacques Burnel - baskytara, zpěv, zakládající člen Dave Greenfield - klávesy, zpěv, nastoupil již v roce 1975 místo Hanse Wärmlinga. Baz Warne - kytara, zpěv, „nováček", v kapele hraje od roku 2000. Předtím vystupoval například s punkovými Toy Dolls. |
První skutečný průlom do povědomí posluchačů představoval druhý singl Peaches z debutového LP Rattus Norvegicus (1977). Vyšplhal až na 8. místo britského žebříčku a hraje se dodnes. Dalším fenomenálním úspěchem, který zastavil ústup The Stranglers ze slávy koncem 70. let, se stala píseň Golden Brown z desky La Folie (1981). Následujícího roku vydala kapela další zásadní píseň Strange Little Girl. Znervózňující, tesknou baladu nazpívala ještě o dvacet let později písničkářka Tori Amos a pojmenovala podle ní celé album cover-verzí.
Přesně podle zákonitostí sinusoidy následoval po úspěšném roce 1990 další sestup, zaviněný vnitřními spory uvnitř kapely a odchodem jednoho ze zakládajících členů, kytaristy Hughe Cornwella. The Stranglers přežili rok 2000 spíše díky legendárnímu jménu než dobrým skladatelským nápadům. Situaci změnilo až invenční, fanoušky i kritikou oslavované album Norfolk Coast (2004).
Poslední velké turné?
Ne, The Stranglers se nesnížili ke kolotočářskému vykřikování „poslední jízda", aby ke svému současnému turné přitáhli mediální pozornost. O budoucím omezení koncertů se baskytarista a zpěvák Jean-Jacques Burnel zmínil opatrně, bez humbuku. Důvodem je sedmdesátka, které se dožil bubeník Jet Black (*26. srpna 1938), o řádku let starší než jeho spoluhráči.
„Nechápu, jak může Jet naplno odehrát devadesátiminutové koncerty," svěřil se Burnel 15. října 2008 v rozhovoru pro britský deník Metro. „Několikrát už se stalo, že se necítil dobře... Můžeme stále nahrávat desky, ale myslím, že tohle bude naše poslední velké turné."
V Česku se The Stranglers zatím objevili dvakrát. V roce 1995 v Lucerně a v roce 2001 velmi dobře zahráli v plném Lucerna Music Baru. I kdyby předvedli o polovinu menší nasazení než tehdy, stál by koncert za návštěvu.
Foto: 10:15 Promotion
