Ke klavíru přistupuje jako k poli, které je třeba zorat. Od podstaty, razantně expresivně a bez ohledu na žánry. Americký jazzový pianista Vijay Iyer, který je mnohými považován za nejprogresivnějšího jazzového hudebníka současnosti, vystoupí dnes, v pondělí 18. října, v Lucerna Music Baru v rámci festivalu Struny podzimu.
Jeho výrazný způsob hry oslovuje posluchače i mimo jazzový žánr. Ostatně žánrové škatulky nebyly pro Iyera, syna indických přistěhovalců, nikdy podstatné. Hudbu chápe jako jedno z abstraktních umění a zvolil ji proto, že pro ni má nejvíce předpokladů.
Současný miláček nejen newyorské jazzové scény má na svém kontě již čtrnáct alb. První s názvem Memorophilia vyšlo v roce 1995 a objevily se na něm skladby jak pro sólové piano, tak pro trio, kvartet i kvintet, což předurčilo bohatost Iyerovy budoucí tvorby. Většinu svých alb, včetně výjimečně úspěšného a cenami ověnčeného loňského počinu Historicity, ale nahrál s triem, se kterým bude k vidění i na Strunách podzimu. "Pokládám triové složení za velice podnětné vzhledem k jeho proměnlivosti a dynamice. Dokáže znít stejně tak mohutně a intenzivně jako jemně a křehce. Hudba má v jeho podání rytmický náboj, je hutná a živá, ať už hrajeme mé vlastní skladby nebo tlumočíme něco dříve napsaného. Trio je pro mě tedy trvalým zdrojem inspirace. A za všechna ta léta, co spolu hrajeme, se naše hudba dopracovala jisté lehkosti, z níž máme opravdu dobrý pocit," vysvětluje Iyer svou náklonnost k tomuto uskupení. Po jeho boku vystoupí v Lucerna Music Baru kontrabasista Stephan Crump a bubeník Marcus Gilmore.
Ani ne dva měsíce čerstvou novinkou je umělcovo sólové album s příznačným názvem Solo. Již dlouho před jeho srpnovým vydáním ho provázela velká očekávání, která podle prvních kritik rozhodně dokázalo uspokojit. "Magická od začátku do konce," píše o desce uznávaný hudební server All About Jazz. "Není pochyb o tom, že tento skladatel a pianista je nejodvážnějším jazzovým umělcem v generaci muzikantů do 40 let," vychvalují Iyera pro změnu Chicago Times.
