Co je největší živá voda?, klade si na svém novém albu Živá voda baskytarista a zpěvák Vilém Čok. Obal s fotografií Čoka s čertovskými růžky i svatozáří nabízí možnosti jako láska, potravina, krev, lék, umění, sperma či voda. Odpověď drží Čok uvnitř obalu v rukách - podle jeho názoru je to vesmír. Nová nahrávka v písních Mrkev nesmí zemřít nebo Řekni dítě chlebu stop nabízí vedle vážnější tváře i jeho typické šaškovství.
"Já si tenhle cejch nesu od dob Pražského výběru. Lidé obecně škatulkují, takže Richard Genzer a Michal Suchánek už těžko dostanou roli ve vážném filmu. Ale už se to u mě začíná stírat a nabírám i fanoušky, kteří berou rockovou muziku vážně," řekl Čok. Dodal, že se cítí spíše jako poťouchlý klaun, který není jenom hodný.
Že Čokova tvorba není jen legrace, na albu dokazuje třeba skladba Nepotrestaní, kterou autor označil za "politický song". "Původně to byl text jen na komunisty, ale pak jsem si řekl, že ho překopu, aby byl o politicích, kteří mě okrádají v těchto dnech," uvedl Čok. Všechny nové skladby s výjimkou vánoční písně Zachraňte Ježíška představí na letních koncertech nebo festivalech Benátská noc v Malá Skále nebo na open air v Trutnově. "Chtěl bych s touhle deskou koncertovat tak dva roky, pořád mě to k smrti baví. Křest chystám na začátek září, kdy budu slavit padesátiny, tak to skloubím," podotkl.
Od předchozího alba s názvem Černoška s obrovskejma kozama podle autora hudby i textů ubylo elektroniky a zůstala čistá rocková hudba. "Moje heslo zní Rock až do smrti! Tahle muzika mě nabíjí energií, to pop music neumí. Dobrý pop maximálně potěší, ale nepovzbudí," konstatoval Čok.
Bývalý člen skupiny Pražský výběr se v současné době etabloval i v pražských muzikálech. Hraje v Katu Mydlářovi v Divadle Broadway, v Johance z Arku v Divadle Kalich v Baronu Prášilovi v Divadle Hybernia. Podle něj mu muzikály umožňují dělat svobodně rockovou hudbu. "Baví mě to a mohu uplatnit svůj zločinecký potenciál. Já se svým ksichtem přece nemůžu hrát prince," dodal.
Čok se stal členem své první kapely Zikkurat v roce 1978. V roce 1981 vystřídal Ondřeje Soukupa v legendárním Pražském výběru a s přestávkami způsobenými zákazy činnosti a vlastními projekty v něm účinkoval do roku 2006, kdy se původní sestava rozešla po dlouhodobých rozporech mezi Michaelem Kocábem a bývalým kytaristou Michalem Pavlíčkem. V letech 1984 až 1986 působil Čok v kapele Moped, v roce 1987 hostoval na albu Stromboli jako zpěvák a textař skladby Ó hory, ó hory a o rok později vznikla jeho vlastní kapela Nová růže.
V roce 1992 přišel se sólovým projektem Delirium, album Běž pro ty šproty už vydala jeho nová kapela Bypass. Kromě účinkování v různých kapelách ho bylo možné vidět v několika muzikálech jako Pěna dní, Kráska a zvíře, Krysař, Jesus Christ Superstar, Mrazík, Johanka z Arku a Excalibur. Hrál ve filmech V žáru královské lásky a Pražákům těm je hej, několik měsíců uváděl v televizi soutěž Rychlý prachy jako nástupce Petra Rychlého.
