V dnešních hudebních tipech jsou důležitá slova "pocit" a "hledání". A to i přesto, že se nejedná o nějakou alternativu pro pár nadšenců. Jsou potěšujícím důkazem, že se jejich tvůrci nespokojují s tím, s čím většina jejich kolegů. A že to jde i jinak. Což nikdy není málo.
Jana Kirschner: Krajina rovina (Universal)
http://www.myspace.com/janakirschner
Vzato z českého pohledu jsou písničky Jany Kirschner, které nabízí na své novince, víc šansonem než jen obyčejným popem. Pracuje se tu funkčně a citlivě s elektronikou a jejím vyváženým dávkováním do zvuku akustických nástrojů a dotaženou produkci si posluchač uvědomí až tak nějak mimochodem. Eddie Stevens, který je pod ní podepsaný, spolupracoval s Moloko nebo s Freak Power a jeho zkušenost albu neskutečně prospěla.
Je až roztomilým paradoxem, že tahle nahrávka je modernější a nápaditější než mnohé naše spolky mladších hudebníků, ohánějících se zahraničními trendy, což je ve skutečnosti jen maska, za kterou schovávají svou tvůrčí bezradnost. Na celém albu se rozprostírá atmosféra určité intimity, křehkosti a tajuplnosti. Poetično připomíná filmy - představuji si tak něco od Martina Šulíka s hudbou Angela Badalamentiho. Zpěvačka za sebou nechává minulost, ve které sice vždy patřila k těm progresivnějším, ale tak daleko jako tentokrát, se neodvážila ani na svém předchozím "anglickém" albu.
Z desky sálá jakási vnitřní síla. Její poslech je určitou výzvou, jak je dnes módní říkat. Pořád je to pop, něžný a snadno stravitelný, ale zároveň v sobě skrývá určitý mustr, jak se vyhnout povrchnosti a kýči, který dnes ovládá radiové vlny. Zpěvačka je po celou dobu uvolněná, ale jako by si tvrdohlavě razila svou cestu mezi náladami a pocity. Pokud je pro vás slovo "pop" vulgaritou, dejte mu šanci s tímto albem - třeba změníte názor.
ČTĚTE TAKÉ: Tajemné tóny, filmové obrazy a hudební příběhy
Clarinet Factory & Alen Vitouš: Out Of Home (Supraphon)
http://www.myspace.com/clarinetfactory
Ten později čtveřice prokázala spoluprací s Lenkou Dusilovou v projektu Eternal Seekers. Na svou novou desku si ovšem krom ní a smyčcového Epoque Quartetu přizvali především nadžánrového perkusistu Alana Vitouše. Spolu s ním opět posluchače vtahují do podivuhodného světa zvuků i nálad, který je vším, jen ne běžnou spotřební hudbou.
V téhle muzikantské spolupráci vůbec nejde o instrumentální exhibice ani dnes o tolik časté napodobování. Střídají se tu polohy, které nemají daleko k pocitu naprosté improvizace, vzdálené klasické písni, s místy se zcela jasnou strukturou, ne nepodobnou například tomu, co dělá se svými Illustratosphere Dan Bárta (tanečně minimalistická Jedeš do Ameriky). Moment překvapení je tu jedním ze základních stavebních prvků.
Novinka Out Of Home nabízí dobrodužný výlet tam, kam se asi většina posluchačů ani nepokouší vydat. Rozhodně není na první poslech a jen těžko může přesvědčit hudební dogmatiky. Přesto nepřináší nic primárně nestravitelného, blíže než k alternativní avantgardě má třeba k hudbě k filmu. Vůbec nevadí, že i tradičního zpěvu je tu málo na úkor vokálu a repetitivně opakovaných manter. Navíc klarinet jako základní použitý nástroj se tu sám stává hlasem. Ukazuje možnosti, nutí přemýšlet o nových cestách i možnostech. Inspirativní záležitost.
Foto: Archiv interpretů
