V noci na pátek zemřel ve věku nedožitých 67 let výtvarník, ilustrátor, grafik a hudebník Jan Antonín Pacák. Někdejší bubeník kapely Olympic skonal na leukémii ve svém domě v Měchenicích u Prahy. ČTK to řekla jeho manželka Jana Pacáková.
"Honza s akutní leukémií bojoval rok, i po transplantaci stále pracoval," uvedla Pacáková. Za ilustrace ke knize čínských pohádek Jana Cimického Vrch čajové konvice, jež vyšla před rokem, byl Pacák právě v těchto dnech nominován na výroční cenu Zlatá stuha udělovanou českou sekcí Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu (IBBY).
Pacák se narodil 26. dubna 1941 v Praze. Vyučil se keramikem a absolvoval obor nástěnné malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Od konce 50. let Pacák jako multiinstrumentalista vystupoval s řadou dixielandových kapel, kde hrál na kontrabas, banjo, kazoo, valchu, foukací harmoniku, flétnu a zejména bicí nástroje.
Později se přeorientoval na rock a v roce 1965 nahradil Františka Ringo Čecha za bicími v Olympiku, s nímž vystupoval do roku 1971. Pacáka, který se například v písních Everybody, Strejček Jonatán či Bon Soir Mademoiselle Paris prosadil i jako zpěvák, znali četní fanoušci také pod přezdívkami "Jeňýk" či "Strýček".
"Vzpomínám na něj opravdu s láskou. Sice jsem s ním nehrál až tak dlouho, ale byl v těch nejslavnějších šedesátých letech význačným členem kapely. Byla s ním legrace, byl to kamarád a je mi to strašně líto," řekl ČTK kapelník Olympiku Petr Janda.
Hudebník, bavič, výtvarník
"Nebyl jen perfektním a přesným hráčem s temperamentem a smyslem pro rytmus, ale i entertainerem, který vždy dokázal pobavit a zpestřit koncerty osobitými glosami a výstupy komediálního ladění," zhodnotili Pacákovy kvality autoři jeho hesla v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby.
Později se Pacák opět vrátil k jazzu. Hrál se soubory Traditional Jazz Studio a Classic Jazz Collegium, od poloviny 70. let se však již věnoval především výtvarnému umění. Hrál jen sporadicky, zejména s amatérskou skupinou Grafičanka, kterou vytvořili hudebně založení členové sdružení grafiků Hollar, v němž Pacák rovněž působil.
Pacák se rozhodující měrou podílel na grafické podobě prvních tří alb Olympiku. Později se věnoval zejména malířství, grafice i ilustracím; soustředil se také na loutkářskou tvorbu. Maloval rovněž na porcelán.
V 70. letech učil tři roky výtvarnou výchovu na základní škole, ilustroval časopis Světová literatura a v období 1988 až 1994 byl výtvarným redaktorem dětského časopisu Sluníčko. Uspořádal přes 60 výstav a ilustroval více než 30 knih, na svém kontě má i sedm animovaných filmů a řadu divadelních a filmových plakátů.
Foto: archiv
