Zemřel jazzman, skladatel a aranžér Emil Ludvík

Lídr jazzového orchestru, skladatel, aranžér a pianista Emil Ludvík zemřel 15. dubna ve věku nedožitých devadesáti let. Oznámil to ve čtvrtek místopředseda Masarykova demokratického hnutí Jaromír Hořec, jehož byl Ludvík čestným předsedou. Poslední rozloučení se podle něj uskuteční 24. dubna od 11 hodin v České Lípě.

Emil Ludvík se narodil 16. srpna 1917 v Praze. Studoval práva a pak hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Už za studií se zajímal o jazz a v roce 1939 založil studentský Hot kvintet, jenž byl jednou z prvních improvizujících swingových skupin u nás. Po uzavření vysokých škol v listopadu 1939 se skupina zprofesionalizovala a stala se jádrem goodmanovsky orientovaného souboru - Velkého orchestru Emila Ludvíka, který začal veřejně vystupovat v květnu 1940. V obou tělesech se objevila řada významných osobností tehdejšího českého jazzu: Jan Hammer (st.), Vladimír Horčík, Miloslav Kefurt, Vlastimil Kloc a Jiří Verberger. Mezi zpěváky byli Václav Irmanov, Zdena Vincíková a později Rudolf Cortés.

Po osvobození Ludvík dokončil studium hudební vědy a nastoupil úřednickou kariéru v kanceláři prezidenta Edvarda Beneše. Zároveň byl politickým komentátorem zahraničního oddělení Čs. rozhlasu. V rámci poúnorových čistek 1948 byl zatčen a vězněn, pak působil v různých uměleckých, kulturních, občanských organizacích a byl jedním z prvních signatářů Charty 77. V roce 2003 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka.

Emil Ludvík externě spolupracoval při vydávání děl Antonína Dvořáka, působil v Artii, Dilii i jako externí dramaturg ve filmu a poměrně hojně komponoval. Vedle několika skladeb vážné hudby psal zejména hudbu scénickou, hudbu pro televizi a film. Archivní nahrávky Hot kvintetu Emila Ludvíka z let 1941 až 1943 vyšly pod názvem Harlem volá v edici Fonogram vydavatelství Radioservis.

Podle Českého hudebního slovníku tkví Ludvíkovy zásluhy o český jazz a pop především v profilování souborů, jež vedl a orientoval na podněty aktuální americké swingové tvorby s jejími rysy jazzového frázování, cítění, improvizace, swingující rytmiky a dobré úrovni aranžérské práce.

Foto:  ČTK