Zdeněk Lukeš: Nouvel ve světě i na Smíchově

Letošní Pritzkerovu cenu za architekturu získal Francouz Jean Nouvel. Upřímně řečeno, čekal jsem, že toto nejprestižnější ocenění dostane už dříve, protože jeho stavby patří po léta k tomu nejzajímavějšímu, co se ve světové architektuře objevilo. Kultovní stavbou se stal už jeho Arabský institut v Paříži z 80. let: upoutá jednak neobvyklý půdorys s parabolicky zakřivenou fasádou, ale především prosklená stěna s tisíci kruhovými prvky, které na ní vytvářejí stylový arabský ornament. Každý z kotoučků ve skutečnosti funguje jako clona v objektivu a otevírá se automaticky podle intenzity světla. Průčelí se tak stále proměňuje, což je velmi efektní. Sedíte-li pak na střeše u hrnku kávy, máte před sebou panoráma Paříže a pod vámi šumí Seina.

Také další Nouvelovy stavby jsou originální: na některých se objevuje jiný jeho vynález, takzvané mediální stěny pokryté různými nápisy v několika vrstvách. Některé jsou pohyblivé, svítí a způsobují, že se fasáda stále mění.

Pro Berlín navrhl v 90. letech obchodní dům Lafayette, který je svým dynamickým tvarem reminiscencí na palác architekta Mendelsohna zbořený za války. Materiály jsou však soudobé. Podobně novátorský je projekt přestavby operní budovy v Lyonu, kde architekt doplnil starou budovu o válcovou nástavbu.

V poslední době se Nouvel kromě projektů kulturních center, administrativních paláců a výstavních areálů věnuje dvěma tématům: chce postavit válcovou věž ve čtvrti La Défense v Paříži, která by se stala další z nových výškových dominant francouzské metropole, a projektuje jeden z mrakodrapů pro Ground Zero v New Yorku.

Pro nás je důležité, že Jean Nouvel pracoval také v Praze. Pro svéráznou čtvrť Smíchov navrhl urbanistický plán rozvoje a dvě dominanty: administrativní komplex Zlatý anděl, jemuž ovšem na průčelí dominuje zpodobení anděla současného - tak, jak ho ve filmu Nouvelova přítele Wima Wenderse Nebe nad Berlínem ztělesnil Bruno Ganz. Druhý projekt administrativně-obchodního centra s přístavištěm lodí pod železničním mostem se bohužel nerealizoval.

Nouvela jsem měl možnost poznat v době, kdy připravoval smíchovské projekty. Je to typický Francouz s osobitým šarmem, ale také člověk, který se do Smíchova zamiloval a tamní architekturu skutečně důkladně prostudoval.

Letošní Pritzkerova cena je v těch nejpovolanějších rukou.

Autor je historik architektury