Od 21. května se na plátnech českých kin po dlouhé době objeví francouzský snímek - a navíc s veteránem této kinematografie Jeanem-Paulem Belmondem v hlavní roli. Má název Muž a jeho pes, natočil ho režisér Francis Huster a společnost Atlantis Entertainment ho nasadí v deseti titulkovaných kopiích.
Snímek, uvedený ve Francii začátkem roku, je psychologickým dramatem. Šestasedmdesátiletý Belmondo, kterého před lety postihla mozková mrtvice, jejíž následky jsou na něm dodnes patrné, v něm ztvárnil životem zkrušeného starého muže. Zničehonic se ocitne na ulici a jeho jediným společníkem se stane jeho pes. Nikdo mu nepodá pomocnou ruku, hrdost mu nedovolí, aby tu svou sám pro pomoc natáhl.
ČTĚTE TAKÉ: Belmondo se vrací na plátna kin jako bezdomovec
Svůj návrat k filmu věnoval populární herec mladým handicapovaným lidem, s nimiž se během své dlouhé rekonvalescence setkal. Když prý odcházel z nemocnice, viděl dvacetileté, kteří na tom byli o hodně hůř. Přísahal si tehdy, že se bude bít, aby jim ukázal, že se ještě dá něco dělat, i když nevěděl co. Nakonec to byl tento film, který udělal pro ně.
Herec, který se kdysi ani v těch nejkrkolomnějších scénách nenechal zastupovat kaskadéry, po mrtvici ochrnul na pravou polovinu těla a ztratil řeč. Díky své vůli i péči lékařů opět mluví a chodí o holi.
"Pro tuto roli to byl buď Belmondo, nebo nikdo. Jen on mohl ztělesnit člověka, který se nikdy nenechá srazit a ze všeho se zvedne. Jean-Paul je takový ve skutečném životě," komentoval to před francouzskou premiérou režisér Huster. V roli, o které kdysi snili Richard Burton, Laurence Olivier, Marlon Brando či Spencer Tracy, si dovedl představit jediného herce: Jeana-Paula Belmonda.
Film nově zpracovává látku snímku Umberto D., který v roce 1951 natočil italský režisér Vittorio De Sica. Vedle Belmonda se v něm objeví řada jeho slavných kolegů, třeba Max von Sydow, Robert Hossein, Tcheky Karyo, Pierre Mondy a Françoise Fabianová. Mladou dívku, která se chce starce ujmout, hraje Hafsia Herziová. Loni dostala Césara jako největší ženská herecká naděje francouzského filmu.
"Když se mi na Korsice stala ta cévní mozková příhoda, byl jsem v plné formě. Osm měsíců jsem pak nemluvil, pět měsíců ležel - a to jsem býval tak aktivní," uvedl populární Bebel v rozhovoru pro časopis Paris Match. I předtím, než ho kontaktovali producenti tohoto snímku, měl nabídky na filmování. "Většinou, nebo dokonce ve všech z nich, se mi mělo přihodit nespočitatelné množství nehod, nejméně každých deset minut jsem chytil do paže kulku. Tenhle typ akčních filmů mě už nezajímá. Všechno jsem odmítl. Nechtěl jsem se vracet jen proto, abych se vrátil," vysvětlil.
ČTĚTE TAKÉ: Belmondo po mrtvici opět točí
Když si prý přečetl scénář Francise Hustera, poznal, že hlavní postava, to je on. "Chápal jsem, proč na mě naléhali. Řekl jsem jim, že ten film budu dělat, ale za jedné podmínky: natočí mě takového, jaký jsem," dodal herec, který se k návratu na filmovou scénu nerozhodl pro slávu, ale proto, že v příběhu nalezl sám sebe. "Je otiskem důstojnosti a cti muže, který mnoho zažil, ocitne se na konci života a upne se na citový vztah, který jej váže k jeho psu, protože už mu nikdo jiný nezbyl. A nakonec snad najde jistý druh naděje v životě," podotkl.
Když loni v září představil v Praze publicista Jiří Žák svou knihu věnovanou této legendě francouzské kinematografie, vzpomínal Jiří Krampol na to, jak ho daboval. "Když on začátkem 70. let točil své slavné snímky, byl jsem zrovna ve Frýdku-Místku, hrál tam ve filmu Zlatá svatba traktoristu Ferdu v gumovkách a v kulichu a měl za to 160 korun denně," podotkl herec, který se svým hlasem vypravil na česká plátna 27 jeho celovečerních snímků. "Pokaždé jsem už předem poznal, kdy Belmondo klesne hlasem a kdy udělá pauzu. Byla to radost ho dabovat," zdůraznil.
Foto: archiv
