Na festivalu Jeden svět se dnes návštěvníci mohou setkat například s režiséry fimů z hlavní soutěže Joem Berlingerem (Surovosti), Germanem Reyesem (Opatrné sbližování) a Seanem McAllisterem (Japonský příběh lásky a nenávisti) nebo s tvůrcem německého časosběrného projektu Metaři Gerdem Kroskem.
Mimořádnou akcí v dnešním programu je exhibiční soutěž v slam poetry. Pozdní večer nazvaný Pizza Slam Poetry se uskuteční ve velkém sálu kina Atlas po projekci filmu Pizza v Osvětimi, která začíná ve 21.30 hodin. Film sleduje týdenní výpravu izraelského pamětníka holokaustu a jeho rodiny na místa někdejšího utrpení. Poněkud tvrdohlavý otec se místo smutku nechává unášet hněvem či návaly radostného veselí, syn a dcera těžko snášejí pobyt v místech nasáklých utrpením svých předků a nechápou otcovu potřebu trýznit se vzpomínkami.
Příběh o ženské odvaze nabídne film Zahnat ďábla do pekla, který se promítá ve 20.15 v Městské knihovně. Podává svědectví o statečnosti liberijských muslimských i křesťanských žen, které se rozhodly společně se zasadit o ukončení krvavé občanské války a do země v troskách opět zavést mír. Režisérka Gini Retickerová prostřednictvím mozaiky osobních výpovědí žen nejrůznějších profesí a vyznání popisuje historické události, které vedly až k ukončení krvavých bojů.
Z nabídky v kině Světozor stojí bezpochyby za pozornost například německý film Metaři, uváděný od 19.30, který vznikl na základě mnohaletého sledování skupinky lidí z okraje společnosti. Dokumentarista Gerd Kroske začal příběhy metařů z Lipska natáčet záhy po pádu totality. Završení projektu se dva z původně sledovaných hrdinů nedožili, ostatní se propadli mnohem níž, než by věřili, že zvládnou, uvádí synopse filmu - a stejně jako v případě předcházejícího snímku zdůrazňuje nesentimentální pohled. Režisér Gerd Kroske bude po projekci divákům osobně k dispozici.
Můry bezesných nocí
Aktuální americké téma s globálním dosahem zpracovává dokument I.O.U.S.A., který se dnes v 17.15 promítá v Divadle Archa. Režisér Patrick Creadon se pokouší osvětlit dosti náročnou problematiku státních zásahů do ekonomiky. Kontrapunkt ke grafům, animacím a analýzám tvoří ankety s občany USA, kteří nemají o míře zadlužení či o postupech půjčování peněz do státní pokladny vůbec tušení. Pokud budou účastníky zajímat názory ekonomů z NERVu nebo VŠE, mohou zůstat na následnou debatu.
K bouři v českém politickém a mediálním rybníku se vrací dokument Radima Špačka a Davida Čálka o stávce v České televizi Bezesné noci, který bude uveden ve 20.15 ve Francouzském institutu. "Televize se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory, přičemž argumentace obou, nahlížena s odstupem let, se vyznačuje zjevným politickým vlivem. Situace se stala absurdní ve chvíli, kdy obě strany veřejně chtěly totéž: totiž svobodu slova pro sebe," charakterizuje události výstižně anotace dokumentu v programu Jednoho světa. Tvůrci předkládají podrobný záznam televizní krize z přelomu let 2000 a 2001 a snaží se o objektivní pohled. Po projekci se oba režiséři zúčastní debaty.
Hlavní soutěž: Kam jsme se narodili
V kině Lucerna je v 17.30 na programu snímek britské režisérky Kim Longinotto Nezlomné tety o pětici žen, které tvoří jádro neziskové organizace Bobbi Bear založené v jihoafrickém Durbanu ve snaze účinně pomáhat znásilněným a sexuálně zneužívaným dětem. Skupina nesentimentálních a nekompromisních sociálních pracovnic velmi úzce spolupracuje s tamní policií, ale především s dětskými oběťmi a jejich rodinami. Dětem ulehčují jejich trauma a násilníky pomáhají pohnat před soud. Film je v hlavní soutěži festivalu.
Z filmů v hlavní soutěži Jednoho světa se v Lucerně vedle Nezlomných tet představí také v 19.30 Japonský příběh lásky a nenávisti britského režiséra Seana McAllistera. Sleduje příběh čtyřicátníka Naokiho z japonského města Yamagata, který před ekonomickým krachem v roce 1992 býval úspěšným mužem s novým BMW a několika prosperujícími rodinnými podniky, během jediného dne se však ocitl na ulici a rodina se k němu otočila zády. Dnes Naoki pracuje na poště na poloviční úvazek a jeho přítelkyně Yoshi tráví patnáct hodin denně ve třech různých zaměstnáních. Režisér Sean McAllister představí svůj film osobně.
Dalším filmem z dnešní nabídky, který soutěží o hlavní cenu, je brazilsko-francouzský snímek Kam jsme se narodili režisérské dvojice Jean-Pierre Duret a Andréa Santana. Uvede jej v 17.30 Ponrepo. Čtrnáctiletý Nego a o rok starší Cocada se denně setkávají na benzinové pumpě nedaleko své favely, chudinské čtvrti brazilského velkoměsta Sao Paula, kde se snaží vydělat si trochu peněz na obživu sebe a své rodiny. Cocada sní o tom, že se stane řidičem kamionu, zatímco umývá okna automobilů, pase vepře na smetišti či vypaluje cihly. Nego živoří s matkou a devíti sourozenci. Kromě žebrání u dálkových autobusů brigádničí jako poslíček a na školu mu nezbývá moc času. Svět obou předčasně vyspělých chlapců se jen málo podobá tomu, jak si dětství představují lidé, kteří s nimi na benzince čas od času ztratí pár slov.
V hlavní soutěži je také americký film Surovosti, který kino Lucerna uvede ve 21.45. Jeho hrdiny jsou Pablo Fajardo Mendoza a Luis Yanza z Ekvádoru, kteří získali v loňském roce cenu Goldman Environmental Prize za své nasazení v kauze proti firmě Chevron odpovědné za kontaminaci amazonských deštných pralesů ropou. Debatovat přijde režisér Joe Berlinger.
Do hlavní soutěže je zařazen i dokument Opatrné sbližování o občanské válce ve středoafrickém Burundi, která byla dlouhou dobu zastíněná genocidou ve Rwandě a konfliktem v Kongu, a stála tak do jisté míry stranou zájmu médií a humanitárních organizací. Film na životních příbězích tří mladíků vykresluje obecnější kontext přeshraničních konfliktů v afrických zemích, spornou roli OSN a Světové banky v usmiřovacím procesu a také začarovaný kruh ilegality, z níž za daných podmínek vůbec není snadné vyjít. Snímek bude uveden v 17.30 ve velkém sále Světozoru, po projekci se debaty zúčastní režisér German Reyes.
Tip on-line deníku TÝDEN.CZ z dnešního programu Jednoho světa: |
| Město Romů (La Cité des Roms)
|
Podchod pod železnicí ústí na okraji čtvrti Naděje, romského ghetta v bulharském městě Sliven. Angel Jichaljev, aktivista a vysokoškolský student pedagogiky, jí každý den za rozbřesku prochází, aby probudil chlapce a dívky, které odváží do školy v centru. Desegregační plán totiž počítá s postupným začleňováním romských dětí do tříd mezi ostatní bulharské děti, protože zvláštní škola pro malé obyvatele Naděje se spokojuje převážně s výukou kreslení a zpěvu. "Ohýbání" stávajícího systému tak, aby byl přátelský i ke skupinám, jež dosud vyhodnocuje jako nepřizpůsobivé, připomíná aktuální situaci v České republice. Kompletní festivalový program na dnešek i další dny naleznete na adrese http://www.jedensvet.cz/
Foto: Jeden svět
