Pánek a Blaževič: „Jsme pozitivně naladěni"

Které filmy by si návštěvníci festivalu Jeden svět 2009 neměli nechat ujít? Podaří se skrze promítané filmy rozpoutat mezi mladými lidmi debaty o ekonomické krizi, ropě nebo energetice? A jak probíhají přípravy festivalu těsně před zahájením? Na tyto otázky odpověděli on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel festivalu Jeden svět Igor Blažević a ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Myslíte si, že se podaří mezi mladými lidmi rozpoutat debaty o ožehavých tématech dnešní doby, na které Jeden svět svými filmy upozorní?

ŠIMON PÁNEK: Jsem o tom přesvědčen. Většinu návštěvníků festivalu už léta tvoří mladí lidé. Dalo by se říct, že osmdesát procent. To znamená, že je ta témata zajímají. Třeba ne ve škole, když o nich vypráví učitelé, ale dobrý film v nich umí probudit chuť diskutovat.

Jakou letos očekáváte návštěvnost?

ŠIMON PÁNEK: Určitě velkou. Kolem devatesáti tisíc lidí.

Na které filmy se vy osobně nejvíc těšíte?

ŠIMON PÁNEK: Nevím, jestli se na ně dá těšit, protože znázorňují mnohdy nepříjemná témata, ale mezi nejsilnější snímky patří ty o protestech v Barmě nebo například o Africe.

Dorazí na festival Kubánka Joany Sanchezová? (Třiatřicetiletá blogerka, která kritizuje tamní vládu, měla být členkou poroty Rudolfa Vrby, pozn.aut.)

IGOR BLAŽEVIĆ: Bohužel nedorazí. Nakonec ji z Kuby nepustili. Povedl se nám ale pěkný kousek, propašovali jsme k ní na Kubu filmy, aby se na ně podívala. Doufáme, že k ní dorazí a že se bude podílet na hodnocení filmů.

Jak probíhají přípravy festivalu těsně před zahájením?

IGOR BLAŽEVIĆ: Teď je to hektické, dolaďuje se spousta věcí. Tradičně největší nervozita panuje kolem samotného zahájení, kdy se bude promítat film Barmský VJ. Zájem je větší, než jsme čekaji a návštěvníci se do pražské Lucerny, kde promítání proběhne, nevejdou. Překračují kapacitu o dvě stě lidí. Takže paralelně budeme promítat také ve Světozoru. Jsme ale sebevědomí a dobře naladění, je vidět, že lidé se na festival těší.

Co by návštěvník festivalu neměl nechat ujít?

IGOR BLAŽEVIĆ: Nerad bych některé filmy upřednostňoval, ale strhující je právě zmiňovaný zahajovací film Barmský VJ. Snímky o problémech v Barmě jsou každoročními trháky, díky kterým se lidé dokonce skládají na sbírky pro pomoc obětem v Barmě. Nikdy jsem to sice nebral za cíl festivalu, ale je dobré, když taková pomoc vznikne.

Proč je letošní ročník věnovaný právě generaci Havlových dětí?

IGOR BLAŽEVIĆ: Dnešní mladí lidé do pětadvaceti let jsou těmi, kteří budou v následujících desítkách let řešit aktuální ožehavé problémy jako je globální oteplování, dopady ekonomické krize a podobně. Proto jim umožňujeme na tyto věci nahlédnout prostřednictvím filmů. Navíc tvoří valnou většinu návštěvníků.

Změnilo se letos něco na přípravě festivalu to, že předsedáme Evropské unii?

IGOR BLAŽEVIĆ: Určitě ano. Posílili jsme především debaty, které následují po promítání filmů. Obvykle to probíhalo tak, že po projekci filmu o Barmě se o ní také mluvilo. Tentokrát budou ale diskuze zaměřené spíš na to, jak by Barmě mohla pomoct Česká republika.

Letos jste do festivalu poprvé zařadili programy pro seniory a rodiče s malými dětmi. Očekáváte z jejich strany velkou účast?

IGOR BLAŽEVIĆ: Protože to zkoušíme poprvé, nemyslíme si, že z těchto věkových skupin přijde mnoho lidí, ale jde o to začít. Může tomu pomoct i to, že senioři mají vstup zdarma. Chceme vytvořit mezi lidmi povědomí o tom, že také tyto generace jsou na festivalu vítané.

Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek, clovekvtisni.cz