Výstava v Senátu
Karel IV. obživl po 700 letech pro výstavu o svém díle i životě

Život a dílo Karla IV. přibližuje výstava, která je při příležitosti 700. let od jeho narození k vidění v sídle Senátu. Je věnována rovněž proměnám ve vnímání tohoto českého krále a římského císaře během uplynulých staletí. Připomíná ho nejen jako Otce vlasti, ale také jako pragmatického panovníka.

"Doba jeho vlády je mnohými považována za vrchol českých dějin, za pozitivní kontrapunkt k období husitských válek, nestability a rozvratu," řekla při zahájení výstavy vedoucí autorského týmu výstavy Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd. K jeho odkazu patří vědomí, že i král malé země se může stát vládcem velké říše, uvedla.

K nejzajímavějším předmětům podle ní patří ukázky, jak byl Karel IV. zobrazován. K nejstarším patří jeho busta na svatovítské katedrále, kterou se svým otcem Janem Lucemburským založil, nebo jeho vyobrazení v kapli svaté Kateřiny na Karlštejně. Jako starý muž je vyobrazen během své poslední cesty do Francie na několika iluminacích Velkých francouzských kronik.

Podobu ideálního panovníka získal Karel IV. v pozdější době , zejména v 19. a na počátku 20. století. Patří k nimi jeho novogotická socha na Křižovnickém náměstí v Praze, která byla pořízena k 500. výročí založení Karlovy univerzity. Objevil se například také na poštovních známkách během nacistické okupace Čech a Moravy. Výtěžek z prodeje těchto známek byl určen na pomoc německým vojákům na ruské frontě.

Využívání Karla IV. různými režimy odpovídalo nejen rozdílnému vnímání panovníka jeho současníky, ale i pozdějšími historiky. Českou stranou byl zpodobňován jako první český vládce, který dosáhl římského trůnu. Němečtí historici v něm viděli zejména německého císaře, který založil první říšskou univerzitu.

Expozice návštěvníkům připomíná také méně známé hrady, které Karel IV. nechal zbudovat v souvislosti s územní expanzí a upevňováním moci. Patří mezi ně Ojvín a Karlsfried v saských lesích jižně od Žitavy, hrad Lauf u Norimberku nebo Karlshaus na Českobudějovicku, známější jako Hrádek u Purkarce. K nedochovaným stavebním počinům patří kaple Božího těla na nynějším Karlově náměstí v Praze, která je zobrazena alespoň jako model, nebo císařská rezidence v braniborském Tangermünde.

Výstavu v Mytologické chodbě, která patří mezi první k letošnímu Karlovu výročí, mohou lidé navštívit během víkendových prohlídek Valdštejnského paláce až do 12. června.