Minulý rok skončilo výběrové řízení bez výsledku, letos nastoupil ředitel bez výběrového řízení a krátce na to odstoupil: seznamte se, Státní opera Praha.
Na základě "přátelské dohody" s ministerstvem kultury odstoupil ředitel Státní opery Praha Oliver Dohnányi. Byl ve funkci půl roku a až bude "po rekonstrukci budovy" vyhlášeno nové výběrové řízení, může se do něj Dohnányi prý opět přihlásit. Úplně logicky to nezní - pokud Dohnányi není (podle ministerstva či podle sebe) dost dobrý ředitel na to, aby zvládl rekonstrukci, proč by se tedy měl do funkce vracet?
Formálně vzato Dohnányi nebyl odvolán, ale odstoupil. To se jistě může stát. Praxe, kdy si ministerstvo nebo městské rady jmenují a odvolávají ředitele kulturních institucí podle libosti ze dne na den, je ale neúnosná. Je nezbytné, aby ředitelé státem (městem, krajem) zřizované kulturní instituce měli jasně vymezené funkční období - od dob, kdy se ředitelem Národní galerie stal Milan Knížák, jsou vesměs jmenováni na dobu neurčitou.
Odvolávání "na hodinu" by pak smělo nastat jen podle předem daných kritérií (osahávání školaček, zpronevěra). Pro takový vyhazov totiž musí být zcela jasný a závažný důvod (jako tomu bylo při odvolávání generálního ředitele Národního technického muzea Horymíra Kubíčka). Pouhá osobní nespokojenost ministra (nebo třeba primátora), která stála například za odchodem ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka v roce 2006, důvodem pro odvolání a tím destabilizaci celé instituce být nesmí.
V souvislosti se Státní operou ale padají znepokojivější otázky než její klesající rozpočet a havarijní situace budovy. To divadlo už léta neví, čí je. Umělecký vývoj se tam zastavil před mnoha lety (zřejmě nástupem ředitele Jaroslava Vocelky v roce 2002) a dnes je jen muzeálním kouskem pro turisty, kteří tam čas od času zajdou na Verdiho.
Delší dobu se spekuluje o tom, že ministerstvo se chce SOP zbavit, buď převedením na město - tedy na pražský magistrát, který na její rozpočet v současnosti nepřispívá - anebo dokonce sloučením s Národním divadlem. To má však svých problémů dost.
Rozhodnutí však jednou musí padnout - nelze ponechávat operní dům v dlouhodobé nejistotě. Pokud si chce stát operu ponechat jako samostatnou instituci, měl by jí ale vybrat ředitele, který přijde s ucelenou a osobitou uměleckou vizí - a ovšem bude mít k její realizaci dostateční prostředky. A také smlouvu, která ho ochrání před nenadálým odvoláním kvůli nějaké malichernosti.
