Ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm, který je v čele instituce rovných sto dní, zveřejnil své strategické plány. Příštích pět let bude ve znamení další revitalizace Klementina a digitalizace knih. Změny by měly stát 1,9 miliardy korun. Prostory památkově chráněného komplexu budou více zpřístupněny veřejnosti a novým návštěvníkům. Po úpravách fasád i Révového nádvoří přijdou na řadu rekonstrukce v interiéru knihovny, předělají se prostory po Státní technické knihovně a téměř zmizet by měla z areálu auta.
Pětiletý plán, který dnes představilo vedení knihovny, je rozdělen do šesti etap. "Asi nejnáročnější bude třetí etapa v letech 2013 až 2014, kdy dojde k rozsáhlé rekonstrukci vnitřních historických prostor, studoven a sálů," doplnil Böhm.
První etapa revitalizace v Klementinu už začala a ukončena by měla být do konce června. Ještě tento rok bude následovat druhá etapa, jejímž hlavním úkolem bude úprava fasád v Křižovnické ulici a renovace Révového nádvoří. "Strategický plán končí revitalizací prostor po Státní technické knihovně, která přesídlila do Dejvic. V jejích prostorách vznikne například přednáškový sál a umělecká galerie," uvedl Böhm. Projektantem přestavby je společnost Metroprojekt Praha. Část prostředků na revitalizaci půjde ze zrušeného Fondu národního majetku, část ze státního rozpočtu.
Do pěti let plánuje vedení knihovny mimo jiné nahradit asfalt u knihovny dlažbou, v Klementinu vybudovat kavárnu a knihkupectví, zlepšit webové stránky knihovny a převést do digitální podoby archiv.
Naopak zbavit se chce knihovna aut, která zcela vykáže ze svých prostor. Nutné zásobování instituce zajistí nová manipulační plocha a podzemní vjezd z Platnéřské ulice do nových podzemních garáží. Prostory barokního Klementina se podle Böhma více otevřou veřejnosti, která tak s auty nepřijde téměř do styku. Proti garážím v minulosti protestovali památkáři, kteří se obávali nešetrných stavebních zásahů. Böhm ale jejich výtky odmítl s tím, že si stavba nevyžádá žádné bourání portálu, s čímž se dříve počítalo, ani další výrazné stavební úpravy.
Změn se v horizontu pěti let dočká i hostivařský depozitář. Tendr na jeho dostavbu zrušil Böhm krátce po nástupu do funkce, protože ho považoval za příliš drahý. Původní náklady nyní snížil o více než 120 milionů - na 400 milionů korun, které půjdou ze státního rozpočtu.
Národní knihovna se v minulosti ocitla ve středu zájmu médií především vyhlášením architektonické soutěže na novou budovu, která měla nahradit nevyhovující prostory Klementina. Na jaře 2007 zvítězil se svým futuristickým projektem architekt Jan Kaplický, kvůli odporu některých pražských politiků a prezidenta Václava Klause nebyl záměr realizován. Problém byl také s jeho financováním.
Místo toho vláda rozhodla právě o revitalizaci Klementina a dostavbě depozitáře v Hostivaři. Ani současný šéf Böhm nepočítá s obnovení plánu na výstavbu nové knihovny podle Kaplického. "Kaplického knihovna nebude, ale při tvorbě strategického plánu jsme některé jeho nápady a řešení využili," uvedl Böhm.
Hlavní slovo při plánování revitalizace Klementina měla obnovená poradní skupina architektů a památkářů, kterou zrušil předchozí ředitel Pavel Hazuka. Jeho nástupce jmenoval ředitelem knihovny na základě konkursu ministr Jiří Besser.
