Kniha Milana Valdena přibližuje stovku děl klasické hudby

Se stovkou vybraných slavných děl klasické hudby všech žánrů od padesáti světových i českých skladatelů seznamuje čtenáře kniha, kterou její autor Milan Valden v pátek představil v Praze. Na stránkách tak učinil populární formou, stručně, poutavě, bez notových příkladů a s minimem odborných termínů.

Publikace nazvaná Sto slavných děl klasické hudby přibližuje symfonie, koncerty, komorní či klavírní skladby, díla vokální i duchovní, písně, opery a balety. Je určena běžným zájemcům o klasiku, začátečníkům i pokročilým, návštěvníkům koncertů či operních divadel a studentům. Nabízí informace od Bacha, Vivaldiho a Händela přes Mozarta, Beethovena, Verdiho, Wagnera, Smetanu, Čajkovského či Dvořáka až po Pucciniho, Strausse, Šostakoviče a Glasse. Čtenář se v ní dozví například i to, ve kterém filmu některou skladbu mohli slyšet.

"Pozoruhodné je, že jejích autorem je hudební laik, prostý milovník hudby a sběratel nahrávek na CD," upozornil při křtu místopředseda Společnosti Richarda Wagnera Tomáš Vejnar.

Milan Valden se ke "klasice" dostal díky filmu. Především Formanovu Amadeovi s hudbou Wolfganga Amadea Mozarta a Viscontiho Smrti v Benátkách s hudbou Gustava Mahlera - oba poprvé viděl ve svých 16, respektive 19 letech. V předmluvě připomněl výrok slavného skladatele filmové hudby Johna Williamse, držitele Oscarů za hudbu k Čelistem, Hvězdným válkám, E.T. - Mimozemšťanovi a Schindlerovu seznamu. Ten prý řekl, že nebýt filmů, už by se v dnešní době takováhle hudba nedala skládat.

Podle Valdena byl výběr skladatelů i jejich opusů subjektivní a může vzbudit řadu diskusí. "Nemusíte vědět, co je to moll a dur, co je d moll nebo G dur, stačí znát základní pojmy. Nemusíte rozumět textům árií v operách či textům oratorií, stačí znát obsah, zápletku. Nemusíte znát všechny podrobnosti ze života skladatele a všechny okolnosti vzniku díla - stačí jen to důležité, základní a zajímavé. Protože nejdůležitější je hudba samotná," uvedl.