Krásné chvíle
27.03.2006 00:00
Měl jsem štěstí, že snad pokaždé, když jsem byl v poslední době u televize, objevili se tam také. Eva a Vašek, nejpopulárnější současná česká hudební dvojice a jejich platinové CD Bílá orchidej nabízející ty nejkrásnější písně české, moravské i od Jadranu. K tomu DVD pro náročné. Ta reklama trvá chvíli, ale dojem je omračující.
Ta reklama trvá chvíli, ale dojem je omračující. Na obraze se mihotá modravý záliv, slunce se noří do růžových pěn, oblohu překříží kormorán a na útesu postává Eva, kterou jemně zezadu drží Vašek za jistě spálená ramena. Vánek jim oběma čechrá kadeře, z opálených tváří kane romantická snivost. Hledí do dáli za bílou bárkou. Do toho hude unylá dalmatská melodie, připomínající vytí roztoužené balkánské vlčice.
Pak zase vidíme Evu a Vaška na jakési venkovské slavnosti. Ona jest prostá žena neurčitého mládí, vystrojena v bílé halence, má novou trvalou. On fešák s prokvetlými skráněmi. Zpěvačka Eva se pohupuje za syntezátorem, Vašek ji doprovází na harmoniku. Zpívají cosi, co mohla být kdysi lidová písnička, teď je to jakýsi elektrizovaný hybrid pomazaný marmeládovým projímadlem. Občas se na sebe ti dva podívají jaksi zalíbeně, pak zase do kamery: z jejich tváře promlouvá absolutní blaženost ducha, totální satori, vyvanutí, stav bóddhisatva, který už nelze odlišit od svaté idiocie - vrcholu prázdnoty.
Pokaždé jsem u televize strnul a hleděl na ty výjevy jako na zjevení. Nevěděl jsem, a dosud nevím, o Evě a Vaškovi nic, jen jsem tušil, že přicházejí ze světa, který tady nepochybně je, nelze ho přehlížet, je mohutný, opravdový a silný, jen člověk jako třeba já (městský non-manuálně se živící příživník) nemá téměř šanci se s ním setkat. Nanejvýš na něj narazí, vpadne-li nevhod na nějakou venkovskou tancovačku, ale kde by se k ní dostal? Svět, do kterého vyhrávají ti dva eskamotéři své mátožné i jímavé písně, si žije nejen svými vlastními starostmi a tužbami, ale i svou estetikou, svým pojetí krásy, libosti, kultury i svým prožíváním hudebních harmonií a modulací. Protože život, který se tam vede, je pravděpodobně těžší nebo alespoň přímočařejší než ten "nám" známý, jsou i jeho radosti jaksi prostší a upřímnější.
Jistě v nich hraje důležité místo vzpomínka na krásné chvíle na břehu večerního moře, zvuky cikád, jadranské víno, ženy s obnaženými ňadry, zpěv chorvatského guslara. Nejkrásnější chvíle života, ojedinělý dotek něčeho, co oslovuje lyrické jádro bytí. Eva s Vaškem jim svými obludnými kýči ryjí v jejich duších. Určitě jim to nese.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.