Americké přítelkyně poezie si otevřely veřejný dům
05.01.2009 10:55
Prostitutka zašeptá, přejede si jazykem po rtech a začíná přednášet: v tomto newyorském "poetickém nevěstinci" totiž nejsou na prodej těla, ale sloky, píše agentura AFP.
V Zipper Factory (Továrně na zipy) se básnířky přesunují z ložnice do ložnice. Ty jsou osvětleny svíčkami a červenými lucernami a ozdobeny erotickými malbami. Některé dívky nosí podvazky, jedna má na sobě cylindr a boa, ale transakce se týkají ducha, jak okamžitě upozorňuje ilustrovaný katalog.
Na straně čtyři například Profesorka, krásná bruneta, přísahá, že "slyšela nářek vašeho srdce bloudícího mezi šípy mrakodrapů". Na straně deset Harriet Van Osová slibuje, že vám "odhalí tajemství, o nichž neví, že je zná". A Cecille Ballroomová láká zákazníky sliby, že "svede jejich ušní bubínky".
Je tu také možné najít gigoly, mezi nimi i spoluzakladatele klubu Nicholase Adamskiho, přezdívaného Tennessee Pink, který je ovlivněn Arthurem Rimbaudem a Annou Achmatovovou a jehož tarif je tady jeden z nejvyšších - 20 dolarů (asi 350 korun), proti třem až pěti dolarům u většiny ostatních. K tomu se připočítává 15 dolarů za vstupenku do klubu.
Není tolik kroužků poezie
"Mám poezii radši než cokoli na světě," cukruje "Madame", jejíž tarif je taky 20 dolarů a jejíž skutečné jméno je Stephanie Bergerová. Šaty má hluboce vystřižené, na rukou dlouhé rukavice z černého saténu a ve vlasech paví péro. Čtecí kabinky jsou v prvním patře; přízemí je vyhrazeno pro bar, scénu, na které vystupují dva kytaristé flamenka, stůl pro blackjack a věštkyni.
Věc má určitý úspěch. "Není zas tolik kroužků poezie," říká Profesorka, která se jmenuje Jennifer Hechtová, má 43 let a učí psanému slovu žáky jedné školy na Manhattanu, jakož i četné zákazníky "nevěstince". K půlnoci je Factory čím dál nabitější a hlučnější. Věštkyně, vyzbrojená červenou šerpou a modrými péry, někomu vypráví jakousi historku o "kalných vodách". Když se renomovaná básnířka Patricia Smithová zmocní mikrofonu, aby přednesla dlouhý rytmický sonet o lásce a sexu, dav tleská jako na rockovém koncertu.
Ale i v tomto éterickém světě řádí hospodářská krize. Tak třeba dvaadvacetiletá Nina Chengová už skoro nastupovala do práce u Bear Stearns, když tu se tato banka položila. Dívka teď píše o své zkušenosti hru a chtěla by navštěvovat kurzy divadelního psaní na Yaleově universitě.
"Myslila jsem si, že k umění se dostanu už v důchodu, ne dřív," říká mladá žena, známá ve "veřejném domě" pod jménem Kuřačka opia. Další "prostitutka", sedmadvacetiletá Rachel Hermanová-Grossová alias Simone, je znepokojena dopadem finanční krize na svět umění. "Mnoho umělců podporují mecenáši, to teď bude těžší," zdůrazňuje.
Ale jeden statný a nadšený zákazník, oděný do skotské sukně, zůstává optimistou. "Umělci si vždycky našli zdroje," soudí čtyřiapadesátiletý Edmund Voyer, na jehož vizitce je napsáno "evangelista".
Foto: Zipper Factory
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.