Archiv města Brna chce do konce tohoto roku vydat rozsáhlou publikaci, která bude mapovat působení gestapa v Brně za druhé světové války. Je výsledkem dlouholetého bádání historika Vladimíra Černého. Podobně rozsáhlá studie zaměřená na nacistickou státní policii dosud v ČR nevyšla, sdělili zástupci archivu.
Kniha zahrnuje vývoj nacistického bezpečnostního aparátu jak v Německu, tak v Protektorátu Čechy a Morava. Dál se věnuje samotné řídící úřadovně gestapa v Brně jakožto vrcholné instituci nacistického bezpečnostního aparátu na Moravě, jejímu personálnímu složení, vnitřní struktuře a nejdůležitějším akcím proti domácímu hnutí odporu i parašutistickým skupinám vysílaným do protektorátu z Velké Británie a Sovětského svazu.
"Pozornost bude věnována i věznicím, které nacisté využívali na území města Brna, a exekucím, jež zde prováděli zejména v areálu věznice v Kounicových studentských kolejích. Závěrečné pasáže budou věnovány poválečnému stíhání nacistických válečných zločinců a soudním procesům, které s nimi probíhaly před Mimořádným lidovým soudem v Brně," řekl ke knize její autor historik Černý.
Podle něj brněnské gestapo vynikalo především v budování sítě konfidentů a jejím praktickém využití, proti tomu pražské v boji proti parašutistickým skupinám. "Gestapo představovalo přísně hierarchizovanou instituci a každý jeho příslušník měl přesně zadány své úkoly, které měl plnit. Celkově se na brněnské řídící úřadovně vystřídalo za celé období okupace přes 800 zaměstnanců," uvedl Černý.
Gestapo v Brně především bojovalo s odbojovou skupinou Obrana národa. "Rozsah této organizace nacistický bezpečnostní aparát značně překvapil a vynutil si zřízení speciálního referátu, který měl za úkol potírat pouze její činnost. Gestapo také průběžně zasahovalo proti velkému množství dalších rezistenčních skupin různé velikosti a politického zaměření. Narůstající počet zatčených si přitom vynutil budování nových vězeňských zařízení na území města Brna," uvedl Černý, který dál zmapoval i síť konfidentů gestapa, z části prozrazenou v roce 1944.
Zatímco v největší věznici Kounicových kolejích bylo za války popraveno téměř 700 Čechů, na šibenici skončilo po válce zhruba čtyřicítka příslušníků gestapa. "Nacistická tajná státní policie byla především brutálním nástrojem okupačního režimu sloužícím k bezohlednému prosazení jeho politických zájmů. Mezi příslušníky gestapa se nacházela řada schopných policistů, kteří zneužívali metody policejní práce a své znalosti k všemožnému potlačování odbojových aktivit obyvatelstva Čech a Moravy," dodal Černý.
