Archiv bezpečnostních složek v úterý vyloučil, že archivní dokument, z něhož vycházejí informace o údajném udání spisovatele Milana Kundery, by mohl být podvrh. Vyplývá to z vyjádření, které poskytl mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl. Archiv bezpečnostních složek, který je ústavu podřízen, se však nemíní vyjadřovat k hodnověrnosti a interpretaci informací, které dokument obsahuje.
Ústav tento týden zveřejnil zjištění, že slavný spisovatel Milan Kundera v roce 1950 údajně udal komunistické policii bývalého letce a západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení; původně mu hrozil až trest smrti. Kundera obvinění založená na dobovém policejním záznamu rozhodně popřel.
Podle vyjádření Archivu bezpečnostních složek zveřejněná archiválie pochází z vyšetřovacího spisu, který zavedly bývalé bezpečnostní složky po zatčení Miroslava Dvořáčka a jeho vzetí do vazby 14. března 1950. Skládá se z vyšetřovacího svazku a podsvazku, který obsahuje záznam ze 14. března 1950 o návštěvě Milana Kundery na oddělení národní bezpečnosti v Praze 6. Podle archivu je po porovnání vnějších znaků historického dokumentu vyloučeno, že by šlo o podvrh.
ČTĚTE TAKÉ: Záznamy SNB: přečtěte si, co psali o Kunderovi
Na zveřejněném záznamu je podepsán příslušník bývalé bezpečnostní složky "Jar. Rosický". "Studiem osobní evidenční karty bylo zjištěno, že Jaroslav Rosický jako bývalý příslušník Sboru národní bezpečnosti skutečně pracoval u součásti národní bezpečnosti, která záznam vyhotovila," uvedl archiv ve svém stanovisku.
Rosický se narodil v roce 1908, u policie sloužil od roku 1934. Podle spisu byl od roku 1946 do února 1948 u národních socialistů, od dubna byl členem komunistické strany. Od policie odešel v roce 1954. Jeho osobní karta uvádí, že byl "uvolněn z moci úřední".
Dvořáčkův vyšetřovací spis byl zpřístupněn v průběhu let 1967 až 1980 celkem desetkrát, vždy příslušníkům bývalých bezpečnostních složek. Po roce 1989 byl badatelsky zpřístupněn v roce 2006 občanu stíhanému komunistickým režimem a v roce 2008 pracovníkovi Ústavu pro studium totalitních režimů.
K TÉMATU: Kunderova minulost budí rozruch v Evropě
Pracovník ústavu Vojtěch Ripka nicméně v Rádiu Impuls připustil, že důkazy proti spisovateli nejsou absolutní. "Jsou dvě indicie, ale stoprocentní jistotu samozřejmě nemáme. Dokud se nepodaří získat všechny pamětníky, a to se bohužel podařit už nemůže, tak to kompletní nebude," řekl historik. Podle něj chybí například policejní protokol.
Kundera informace, které zveřejnil ústav, v telefonickém rozhovoru označil za lež. Jak se ale do dokumentů Státní bezpečnosti týkajících se Dvořáčka jeho jméno dostalo, neví. "To je jediná záhada, kterou vysvětlit neumím," řekl.
Foto: ČTK, profimedia.cz
