Autor pro děti
Barbánkův "táta" učil hravosti a slušnosti

Spisovatel a básník Jiří Havel byl vždy spojen s tvorbou pro děti, kterým se snažil předávat zdravé hodnoty a lásku k jazyku. Dílo tento měsíc zesnulého autora zahrnuje více než jen příběhy o nezbedném psu Barbánkovi.

Jiřího Havla (1924-2016) předurčilo k psaní pro děti a jazykovému citu  rodinné prostředí: měl tři sourozence a maminku, která dětem recitovala zpaměti při dlouhých pěších túrách celé básně z Erbenovy Kytice. "Zpívala nám také při navlékání korálků, kterým se živila a při kterém jsme jako děti musely pomáhat, a občas nám četla," vzpomíná autor, rodák z podhůří Jizerských hor, proslulého výrobou skla a bižuterie.

Po nuceném nasazení za války, experimentování s různými zaměstnáními a vydání pěti básnických sbírek pro dospělé Havel v roce 1953 zakotvil v časopise Pionýr, který se mu už jako šéfredaktorovi v uvolněné atmosféře 60. let podařilo přejmenovat na Větrník. Pod jeho vedením tam mohl publikovat zakazovaný Jaroslav Foglar i režimu nepohodlný malíř Zdeněk Burian.

Autor na zapřenou (Pionýři, vpřed!)

Po změně poměrů v roce 1968 Havel čelil výtkám kvůli nedostatečné propagaci pionýrského hnutí a byl vyhozen ze Svazu spisovatelů i z pozice šéfredaktora. Za nejtužší normalizace ho přátelé nechávali anonymně nebo pod cizími jmény publikovat v dětských časopisech Mateřídouška a Sluníčko.

CELÝ ČLÁNEK O JIŘÍM HAVLOVI ČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 26. ZÁŘÍ 2016.