Ve věku nedožitých devětasedmdesáti let zemřel v Antverpách jeden z nejvýznamnějších moderních belgických autorů, spisovatel a dramatik Hugo Claus.
Do belgické literatury, filmu a divadla vnesl nekompromisně kritický tón podtržený sarkastickým přístupem k ožehavým tématům nedávné belgické minulosti, zejména kolaborantství s nacismem a koloniálnímu angažmá v Africe. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří hned románový debut Metsiersové (1950), dále Psí dny (1952), Smutek Belgie (1983) a pozdní Fámy (1995), kromě několika divadelních her natočil také pět celovečerních filmů, většinou podle svých scénářů (obvykle adaptoval vlastní texty). Byl nejpřekládanějším vlámsky píšícím tvůrcem a získal všechny významné belgické a nizozemské literární ceny včetně té nejcennější, Ceny nizozemského písemnictví (1986), kterou jednou za tři roky střídavě udělují belgický a nizozemský panovník.
Česky vyšel román Fámy v roce 2005 v překladu Olgy Krijtové (překladatelka za něj následující rok získala Literu za překladovou knihu), která do výboru Pět belgických novel v roce 1974 zařadila také jeho zmíněnou prvotinu. Přeložila i tři ze čtyř česky vydaných her: Cukr, Enšpígl a Pas de deux, čtvrté nazvané Jitřní nevěsta se chopil Jan Husák.
Claus žil se třemi herečkami - Elly Overzierovou, Kitty Courboisovou a představitelkou Emanuelly z populární erotické filmové série Sylvií Kristelovou. Měl dva syny. V posledních letech trpěl Alzheimerovou chorobou a usiloval o eutanazii, která je v Belgii zákonem povolena.
Foto: Rein Ergo
