Druhá kniha letos jedenačtyřicetiletého Martina Sichingera, román nazvaný Cukrový klaun, zvítězila v soutěži, v níž nakladatelství Knižní klub již třináct let oceňuje nepublikované rukopisy. Podle členky poroty Terezy Brdečkové vzešel letošní vítěz z celkem 61 přihlášených prací. V České republice je cena Knižního klubu jediná, která pamatuje na zatím nevydané texty. Jejich autory odměňuje prémií 50 tisíc korun a také vydáním knihy, které již několik let po sobě směřuje k oficiálnímu vyhlášení vítěze: dneškem je tedy Cukrový klaun k dostání v knihkupectvích.
V průběhu let se mezi vítěze dostala díla již zavedených spisovatelů (Rudolf Čechura, Ladislav Pecháček, Miroslav Stoniš) i prvotiny - právě ty většinou měly největší ohlas u odborné i laické veřejnosti: Šmausova romská balada Děvčátko, rozdělej ohníček následně v roce 2006 získala Literu pro objev roku, loňský vítěz, Šulcův thriller o Heydrichových atentátnících Dva proti Říši zase dosáhl na bestsellerové prodeje (26 tisíc prodaných výtisků).
Sichinger je někde mezi: jde o jeho druhou knihu, první román. Předtím v roce 2005 publikoval sbírku povídek Přes čáry a vlny, v edici pro začínající autory zavedené nakladatelstvím Petrov, které ovšem rok nato jeho majitel zrušil; ani Sichingerova sbírka velký zájem nesklidila. V Cukrovém klaunovi se inspiroval reportáží z Respektu, která líčila osamělé pátrání muže z Teplic po zmizelém šestnáctiletém synovi - ten navzdory nezájmu policie nakonec našel alespoň synovo tělo a přispěl i k odhalení jeho vraha.
Sichinger příběh přenesl na Šumavu, konkrétně do bývalého rozlehlého pohraničního vojenského prostoru Boletice s několika zmizelými vesnicemi, starousedlíky, kterým po listopadu 1989 mění život podnikání či restituce, a jejich dorůstajícími dětmi, které hledají zpestření i smysl života v cestách do zahraničí i v experimentování s drogami.
Recenze knihy vyjde v nejbližším vydání časopisu Týden.
