Češi užasnou nad biblí, kterou psal sám ďábel

Vzácná Ďáblova bible, kterou za třicetileté války odvezla z českých zemí švédská vojska, se letos dočasně vrátí do Prahy. Jeden z nejcennějších středověkých rukopisů zachycujících tehdejší vědění bude součástí výstavy Národní knihovny. Válečnou kořist, kterou Švédové před téměř 360 lety přivezli své královně Kristýně, si v úterý během návštěvy Stockholmu prohlédl i český premiér Mirek Topolánek. 

Od představitelů místní Královské knihovny se dozvěděl, že Ďáblova bible, latinsky Codex gigas, je úctyhodná nejen obsahem, ale i podobou. V současné době se dokončuje její kompletní digitalizace, která je i kvůli rozměrům spisu náročnou operací.

"Digitální podoba bible bude přístupná od září. Bude to dar České republice," uvedla Sara Bengtsonová z Královské knihovny. Na webových stránkách stockholmské knihovny si tak bude moci jinak těžko přístupný kodex prohlédnout každý zájemce. 

Gigantický kodex si Švédové urputně střeží

Pojmenování Codex gigas odráží obří rozměry bible. Jde o vzácný latinsky psaný kodex, který vznikl na přelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku. Knihu za třicetileté války odvezla z českých zemí švédská vojska. Bible je prý v současné době nejstřeženější knihou ve Švédsku. Tuto zemi proto opustila jen dvakrát - v roce 1970 byla zapůjčena do USA a před osmi lety cestovala do Berlína. Od letošního září do ledna příštího roku bude k vidění i v pražském Klementinu, pak se zase vrátí do švédské metropole. 

"Je to jedna z nejvzácnějších knih světa. Říká se jí kniha knih nebo také knihovna v knize. Však také bývala největší ve středověku," popisuje svazek ředitel české Národní knihovny Vlastimil Ježek. Rozměry Codexu gigas jsou opravdu olbřímí - na výšku má 92 centimetrů a široká je přes padesát centimetrů. Rozměrům odpovídá i váha 75 kilogramů.
Kniha obsahuje latinskou bibli - Starý zákon a Nový zákon, Kosmovu kroniku a Penitenciář, tedy návod pro zpovědníka, jak velké má být pokání za hříchy. Najdeme v ní také zaklínací lékařské formule nebo seznam členů podlažického bratrstva z let 1227 až 1229, včetně benediktinského kalendáře.

V současné době má bohatě zdobený kodex 312 pergamenových fólií, tedy 624 stránek. Původně knihu tvořilo 320 listů, někdo však z benediktinské kuriozity z neznámých důvodů osm listů vyřízl. Podle odhadu odborníků byla na těchto stránkách vyvedena řeholní pravidla řádu.

Psaní "knihy knih" obestírá tajemství

Název "Ďáblova" má bible podle legendy o svém vzniku. Jeden z mnichů podlažického kláštera spáchal velký hřích, za který měl být zazděn zaživa. Aby se vyhnul trestu, slíbil, že za jedinou noc napíše knihu tak velkou, jakou svět dosud nespatřil. Když o půlnoci viděl, že to nezvládne, požádal o pomoc satana. Ten si za to vymínil, že bude v knize zobrazen, a také na straně 290 je dodnes skoro půlmetrový obraz šikovného ďábla. Zápisy v kodexu končí rokem 1229 a zajímavostí je, že písmo se nemění, jako by ji skutečně psal jediný člověk, který ani věkem nezměnil písmo.

Spis patřil postupně několika klášterům a od roku 1594 ke sbírce Rudolfa II. Tu však Švédové na konci třicetileté války odvezli. Letos na podzim zamíří vzácná kniha na čtvrt roku do Prahy. O její zapůjčení požádal na podzim 2005 Topolánkův předchůdce Jiří Paroubek během tehdejší návštěvy Švédského království. Tehdy řekl, že Česko nezpochybňuje, že kniha odvezená z českých zemí v roce 1648 je vlastnictvím švédského státu. "Chceme si ji pouze půjčit, samozřejmě to není restituce majetku," poznamenal.

Český premiér si v úterý kromě Ďáblovy bible prohlédl ve Stockholmu i výstavu Alfonse Muchy, která je vůbec první prezentací tohoto umělce ve Švédsku. Obdivoval nejen Muchovy slavné plakáty, ale i olejomalby, fotografie a šperky. Topolánek poznamenal, že Muchova díla zná důvěrně z domova. "Pocházím z rodiny, kde Muchovy plakáty a kalendáře visely v kuchyni i ložnici. Samozřejmě reprodukce, ne originály," dodal.

Foto: ČTK