Miliony čtenářů v anglosaských zemích se dočkaly, vyšla nejočekávanější kniha od závěrečného dobrodružství Harryho Pottera. Dan Brown po pěti letech vydal volné pokračování Šifry mistra Leonarda nazvané Ztracený symbol.
Pětisetstránkový thriller, jehož hlavní postavou je opět harvardský profesor a specialista na symboly Robert Langdon, vyšel současně ve všech anglicky mluvících zemích v celkovém nákladu 6,5 milionů výtisků (z toho 5 milionů v USA), což je historicky rekordní "startovací" náklad.
Až do 15. září nakladatelé (v USA Doubleday, v Británii Bantam) úzkostlivě tajili podrobnosti o povaze a obsahu románu, v některých médiích se objevily jen první dvě kapitoly, které však mnoho neprozrazují. Kniha je k dostání i v Česku, v originálním znění ji v knihkupectvích distribuuje společnost Slovart. Kvůli utajení se zpozdí i její překlady, ten český vydá nakladatelství Argo až 10. února 2010.
Tajemství zednářů
Zatímco v obou předchozích dobrodružstvích se Langdon vydal pátrat po tajemných symbolech do Evropy (nejprve do Říma v románu Andělé a démoni a posléze do Paříže a Londýna v Šifře mistra Leonarda), tentokrát zůstává na území Spojených států, jejichž hlavní město Washington se ukazuje jako nečekaně bohaté na starobylá tajemství.
ČTĚTE TAKÉ: Římské kostely plní američtí čtenáři Andělů a démonů
Brown vychází především z toho, že otcové-zakladatelé Washingtonu i Spojených států jako takových se v mnoha případech hlásili ke společenství svobodných zednářů, dle Brownova hrdiny Langdona "jedné z nejvíce a nejnespravedlivěji démonizovaných společností". Zednářské principy a symboliku přitom použili při výstavbě města a především jeho dominanty, Capitolu. Právě uvnitř této americké vládní budovy se odehrává největší část děje, v níž Langdon pátrá po tajemství, které mu přichystal jeho dávný přítel a kdysi také učitel Peter Solomon.
Solomon patří k prominentním americkým zednářům (v takzvaném skotském ritu mu patří nejvyšší, 33. úroveň) a Langdonovi dokonce kdysi nechal v úschově tajemný předmět ve stovky let zapečetěné krabici. Příběh začíná tím, že Langdona povolá do svého sídla, ten pak postupně zjišťuje, že pozvánka byla léčkou, kterou nastražil tajemný boháč a po celém těle symboly potetovaný "superzločinec" říkající si Mal'akh. Solomona vzal do zajetí a hrozbou jeho smrti vydírá jak Langdona, tak Solomonovu sestru Katherine, jíž bohatý bratr zařídil tajnou laboratoř, aby se zde mohla věnovat přeshraniční vědecké disciplíně zvané Noetika.
Zápletka se točí kolem dávných esoterních tajemství, jak získat a využít starobylé vědomosti k transformaci člověka v lepší a mocnější bytost. Zatímco Katherine se snaží odhalit a vědecky zdokumentovat paranormální potenciál lidského mozku, Mal'akh se obává, že by se lidstvo mohlo k dosud po staletí tajeným schopnostem dopracovat. To nehodlá připustit a neváhá kvůli tomu vraždit. I tentokrát se Brown snaží o dynamický děj, náhlé zvraty a šokující scény: jednou z nich je umístění uříznuté lidské ruky doprostřed jedné z hlavních místností Capitolu.
Motivaci nehledejte
První recenze knihy oceňují, že Brown se dokázal přinejmenším přiblížit svému minulému bestselleru, především v tempu a ve snování tajuplné zápletky. Zatímco v Šifře mistra Leonarda si pomohl prací dvou senzacechtivých historiků, tentokrát mu již finanční situace umožnila najmout rešeršisty, kteří ze starobylých textů i novějších konspirativních teorií vyhledali takový materiál, který by Brown mohl použít pro svou zápletku.
Prominentní kritička listu The New York Times Janet Maslinová knize přiznala kvality thrilleru oživujícího žánr "o lovcích pokladů", zároveň však čtenáře zrazuje před tím, aby se snažili pátrat po věrohodné motivaci Mal'akha i některých dalších postav. Také ironizuje četná překvapení, která Brown staví do cesty svým hrdinům, a stále stejné fráze, jimiž na ně tito reagují. Další média spekulují, zda kniha může výrazně oživit americký i celosvětový knižní trh a připomínají, že Šifry mistra Leonarda se celosvětově prodalo 81 milionů výtisků.
Další podrobnosti a recenzi knihy přinese tištěné vydání časopisu Týden.
Foto: Profimedia, Reuters
