V době, kdy stále doznívá celosvětová sláva zfilmované trilogie Pán prstenů anglického spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena, která obrátila masovou pozornost i k Tolkienovým knížkám, stále zůstává poněkud opomíjeno jedno z klíčových a pro mnoho ortodoxních fanoušků Tolkiena nejzásadnější dílo tohoto spisovatele. Celý příběh Pána Prstenů má totiž svoji předehru v knížce Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, která poprvé vyšla před 70 lety.
Knížku o hobitovi Bilbovi Pytlíkovi a jeho výpravě za pokladem začal Tolkien psát původně pro své děti někdy ve 30. letech. Podle Tolkiena to bylo kolem roku 1935, jeho synové ale tvrdili, že jim příběh začal vyprávět před spaním dávno před tímto rokem. S knižním vydáním ale původně Tolkien nepočítal. Hobit vyšel až díky rodinné přítelkyni Elaine Griffithsové, která texty ukázala v nakladatelství George Allen & Unwin, kde zrovna pracovala.
Reakce byla nadšená a 21. září 1937 knížka vyšla (česky poprvé v roce 1979). A hned se stala dětským bestsellerem. Tolkienovi bylo tehdy již pětačtyřicet let. První vydání bylo vyprodáno ještě před Vánoci a v některých britských vydáních se dokonce objevily Tolkienovy jednoduché, ale o to přesvědčivější ilustrace.
Hobit je úvodní dílo k rozsáhlé a jazykově i myšlenkově propracovanější trilogii Pán prstenů a bez znalostí některých detailů z Hobita čtenář později jen obtížně proniká do Pána prstenů. V otázce, která kniha je zásadnější, je obec "hobitologů" stále rozpolcena na dva nesmiřitelné tábory.
Kniha je příběhem o usedlém a pohodlném hobitovi jménem Bilbo, jehož největší vášní je sezení před svou norou a bafání z dýmky. "Jsou to (nebo bývali) malí lidičkové, dosahující asi tak polovičky našeho vzrůstu a menší než bradatí trpaslíci... Mají sklon k obtloustlým bříškům; oblékají se do pestrých barev (hlavně do zelené a žluté); nenosí žádnou obuv, poněvadž jim na chodidlech od přírody roste hustá a hřejivá hnědá srst...," tak přiblížil Tolkien čtenářům hlavního hrdinu, ze kterého se postupně vyklube nebojácný a statečný vůdce. Jeho život obrátí naruby kouzelník Gandalf, který Bilba pošle se skupinou trpaslíků na dalekou a nebezpečnou výpravu za pokladem.
Výprava, která nenápadně přerůstá v boj dobra se zlem, se hemží skřety, obřími pavouky, zlými obry a dalšími ohavnostmi, ale na druhé straně i vznešenými elfy, hodnými lidmi a dalšími postavami Tolkienovy fiktivní Středozemě. Své ctnosti, statečnost, ale i zlobu a nenávist hlavní hrdinové Hobita naplno projeví až v Pánu prstenů. Zlo ztělesňuje drak Šmak a v příběhu se objevuje i podivné stvoření Glum se svým prstenem, který se společně s čarodějem Gandalfem později stane jednou z hlavních postav legendární trilogie.
O prstenu je v knize málo zmínek, pomalu se ale ukazuje jeho moc a síla a nad pozorným čtenářem již visí jako pověstný "Damoklův meč" předtucha budoucí pohromy. Až v slavnější trilogii se čtenář například dozví, kdo vlastně byl původně Glum a co s jinak hodným a usedlým Bilbem, který byl strýcem Froda, hlavního hrdiny Pána prstenů, dokáže udělat čarovný prsten.
Hobit byl kromě češtiny přeložen do dalších více než 40 jazyků. V 60. letech se kniha stala jedním z kultovních textů západoevropské a americké mládeže a Bilbo si vydobyl čestné místo mezi nesmrtelnými hrdiny světové literatury pro děti. Cena prvních exemplářů i v "salátovém" stavu v současnosti neklesne v aukcích pod 10 000 dolarů, zachovalé kusy v původních deskách a s podpisem Tolkiena se prodávají i za desetinásobek této částky.
V roce 1977 byl natočen ne příliš povedený kreslený film Hobit a fanoušci Tolkiena nyní netrpělivě čekají, zda se po úspěchu Pána prstenů někdo ujme i Hobita. Tvůrce této ságy Peter Jackson se zatím nemůže dohodnout se studiem New Line Cinema, která vlastní práva na Hobita, a zájem zfilmovat legendární knihu údajně projevil například režisér Spidermana Sam Raimi.
Foto: archiv
