Knížku vzpomínek Co odvál dým aneb Jak jsem přežil holokaust autora Miloše Bondyho ve středu představili v Knihovně Václava Havla. Třiadevadesátiletý pamětník hrůz druhé světové války na poslední chvíli kvůli zdravotnímu stavu do Prahy nepřijel. Poslal dopis, ze kterého pozdrav přítomným přečetla režisérka Olga Sommerová, která se s Bondym léta přátelí. Miloš Bondy v Osvětimi přežil několik selekcí do plynu a zrůdné lékařské pokusy. V závěru války přežil pochod smrti a vrátil se do vlasti. Dnes žije ve Švýcarsku.
"Do svého vyprávění jsem mimo líčení svých krutých zkušeností vylíčil i obyčejný život, plahočení, radosti a rány osudu svých příbuzných, aby se do té abstraktní veličiny šesti milionů umučených a zplynovaných Židů vrátila konkrétní skutečnost, že všichni to byli docela obyčejní lidé, jako ty a já. Dosáhl-li jsem alespoň z malé části tohoto svého cíle, nebylo knižní vydání mého vyprávění zbytečné," uvedl Bondy v dopise.
Nikdy ho prý nenapadlo, aby o tom, co se s ním a jeho rodinou stalo za Hitlerovy vlády, napsal. "Ale v 70. letech minulého století se v západním Německu ozývaly hlasy, že je načase přestat si sypat popel na hlavu, a udělat za tím, co se dělo za Hitlera, tlustou čáru. Tehdy jsem pocítil, že bych jako jeden z mála přeživších na to měl reagovat," vysvětlil, proč se rozhodl napsat knížku o hrůzách v německých koncentrácích. "Ale také, jak pozitivně se stavěla naprostá většina Němců k nacismu, a co si myslím o jejich kolektivní vině," dodal.
Bondy, podobně jako Arnošt Lustig, byli v koncentráku jako teenageři a oba tam přišli o otce, Bondy také o matku. Oba se tím trápili, připomněla Denisa Novotná, která vystoupila za nakladatelství Prostor, které knihu vydává.
"Kolikrát jsem si říkal, že ´koncentráčnickou literaturu´ už číst nemůžu a nebudu. Kniha Miloše Bondyho je však úplně mimořádná, tok vyprávění, skvělá čeština a některé detaily - facka od mrtvého, legionář, Čech, co vymlátí kluka zpod pryčny a jiný, Čech, co ho za chvilku zas zachrání - ta šílená scéna s tátou a výměnou podvlíkaček, no, uf! A přitom ani stopa cynismu nebo naopak patosu," řekl ke knize spisovatel Jáchym Topol.
Miloš Bondy začíná své vzpomínky popisem transportu do Terezína spolu se svými rodiči. Z Terezína byla celá rodina odvezena do vyhlazovacího tábora Osvětimi-Březinky, kde oba jeho rodiče zahynuli. Miloš Bondy věznění v Osvětimi a dalších táborech přežil, po pochodu smrti se dočkal osvobození v německém Eisenachu.
Po válce se vrátil do Prahy, kde dokončil gymnázium a vystudoval medicínu na Karlově univerzitě. Pracoval jako lékař a do roku 1968 působil na ministerstvu zdravotnictví. Po sovětské okupaci emigroval s manželkou do Švýcarska, kde pracoval ve farmaceutickém průmyslu. Prahu s manželkou pravidelně každý rok navštěvují.
