Izraelská Národní knihovna novinářům v Jeruzalémě představila dosud nezveřejněné rukopisy a skici Franze Kafky a jeho přítele a spisovatele Maxe Broda, které získala po dlouhém soudním sporu letos ze Švýcarska, kde byly několik desítek let v bankovních sejfech. Mezi dokumenty jsou i tři různé verze Kafkovy povídky Svatební přípravy na venkově, cestopisy, dopisy a dosud nepublikovaný spisek Kafkových úvah, napsal deník The Times of Israel.
"Nový je pro nás zápisník v hebrejštině. Věděli jsme, že Kafka se učil hebrejsky, máme jeden z jeho slovníků, ale nevěděli jsme, že dokázal napsat souvislý text v hebrejštině," řekl archivář izraelské knihovny Stefan Litt na dotaz novinářů, co se z pozůstalosti přivezené ze Švýcarska dozvíme nového.
Většina představených spisů podle deníku The Times of Israel totiž neodhalí literárně nic nového, protože jejich obsah už byl publikován. Poskytnou ale bližší analýzu k procesu tvorby pražského rodáka a německy píšícího spisovatele Kafky, který zemřel v roce 1924 v Rakousku na tuberkulózu.
Dokumenty, které byly od 50. let minulého století v bankovních sejfech ve Švýcarsku, si přivezla izraelská knihovna před dvěma týdny. Soud v Curychu letos v dubnu potvrdil, že jí mají být předány. Jde o 60 souborů, které obsahují stovky položek, včetně dopisů či skic, vše jsou rukopisy Kafky či Broda.
"Poslední švýcarské rozhodnutí není jen soudním verdiktem, ale i potvrzením toho, co izraelská národní knihovna tvrdí už dlouho - že Kafka, jako židovský spisovatel, patří k Jeruzalému a ke kulturnímu dědictví židovského lidu," řekl deníku The Times of Israel znalec Kafkova díla, spisovatel a překladatel Benjamin Balint.
O Kafkovu pozůstalost vedla dlouholetý spor rodina Esther Hoffeové, která byla sekretářkou spisovatele Maxe Broda. Ten neuposlechl přání svého přítele Kafky zničit po smrti jeho dílo a místo toho část románů a povídek vydal. Když Brod v roce 1968 v Tel Avivu zemřel, uvedl podle pozdějších soudních verdiktů v závěti, že jeho pozůstalost včetně Kafkových spisů má být předána veřejnému archivu. Esther Hoffeová ale místo toho dílo rozprodávala v aukcích.
Například v roce 1988 podle deníku Haarec prodala Hoffeová rukopis Kafkova románu Proces za dva miliony dolarů (asi 46 milionů korun). Nový majitel ale předal rukopis německému archivu v Marbachu, kde je dodnes.
Národní knihovna v Jeruzalémě rodinu Hoffeových zažalovala a izraelské soudy ve vleklém procesu nakonec rozhodly, že rodina nabyla Kafkovo dílo nelegálně. V roce 2016 izraelský nejvyšší soud definitivně přiřkl díla Národní knihovně v Jeruzalémě. Přesto knihovna k některým dokumentům v bankovních sejfech v Tel Avivu a Curychu až do letoška neměla přístup.
