Dům Karla Čapka koupí radnice Prahy 10. Za 44 milionů

Zastupitelé Prahy 10 schválili koupi části dvojvily bratří Čapků. Na prodej je polovina domu, ve které žil spisovatel Karel Čapek. Radnice by za nemovitost a Čapkovu pozůstalost měla zaplatit 43,891 milionu korun. Smlouva s majitelem Karlem Scheinpflugem by měla být podepsána v tomto týdnu, řekl starosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík (Nezávislí). Památka by se měla otevřít veřejnosti. Na jednání vystoupil i ministr kultury v demisi Jiří Balvín, koupi domu podpořil a radnici nabídl odbornou pomoc při plánování budoucnosti vily.

Radnice plánuje vilu nejdříve zpřístupnit odborníkům, posléze veřejnosti. Zoufalík slíbil, že všechny kroky bude radnice konzultovat s odborníky. Potřebná bude i citlivá rekonstrukce, dodal. Za
samotnou nemovitost Praha 10 zaplatí 28 milionů korun, za historický inventář pak 15,891 milionu. Po jednání zastupitelstva zastupitelstva se sešla rada městské části, která smlouvu s Scheinpflugem také schválila. Podle Zoufalíka jde pouze o formální právní krok. Žádný ze zastupitelů, mezi kterými jsou i členové rady, proti koupi nebyl. Radnice si nemovitost převezme v řádu týdnů, do té doby v ní budou bydlet současní majitelé.

Praha 10 si koupi vily zarezervovala již před několika měsíci. Minulý týden se objevily informace, že o dům mají zájem zahraniční zájemci. Údajně byli ochotni za vilu zaplatit 55 milionů korun, tedy částku, jakou Scheinpflug na počátku požadoval. Ten se ale rozhodl nemovitost prodat za méně peněz městské části. "Opravdu děkuji, moc si toho vážím, je to poděkování za několik milionů korun," řekl Zoufalík. Sám Scheinpflug zastupitelům za jejich rozhodnutí poděkoval s tím, že vilu chtěl Praze 10 prodat kvůli svému svědomí.

Praha 10 by se měla stát majitelem domu, přilehlého pozemku i vybavení vily. Získá tak mnoho zajímavých osobních věcí Čapka, jeho knihovnu, archiv a předměty z cest. Jsou mezi nimi i unikáty, které se dosud nikdy na veřejnost nedostaly. Na stole jsou umístěny například nikdy nepublikované kresby Josefa Čapka z koncentračního tábora.

"Když tam vejdete, dýchne na vás duch Karla Čapka," poznamenal ředitel Památníku národního písemnictví Zdeněk Freisleben. Dědicové, kteří v domě bydleli, podle něj nikdy razantně do místností nezasáhli. Vrchní patro domu tak vypadá, jakoby se měl Čapek každou chvíli vrátit. Na pracovním stole jsou třeba noviny s nevyluštěnou křížovkou nebo neotevřená obálka. Podle odborníků je takto zachovaná památka naprosto unikátní.

V podkroví domu je třeba Čapkova pracovna nebo místnost, kde se scházeli proslulí Pátečníci včetně prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka. Ty by měly být podle Freislebena zachovány v původní podobě. V přízemí by mohly vzniknout malá expozice a prostor pro komorní události. Starosta by rád do původního stavu uvedl i rozsáhlou zahradu s bazénem, která by se mohla stát centrem setkávání.

Bratři Čapkové si dvojdům na Vinohradech nechali postavit v letech 1923 - 1924 podle návrhu architekta Ladislava Machoně. Po jejich smrti zdědili dům příbuzní.