Irský spisovatel George Bernard Shaw, od jehož narození uplyne 26. července 160 let, tepal ve svých dílech s vtipem a ironií do lidských nešvarů. Shaw z gruntu změnil divadlo a bývá někdy titulován "druhý Shakespeare". Volnomyšlenkář Shaw však byl i veřejně činnou osobou. Jako přesvědčený socialista chtěl zrušit soukromý majetek, orodoval za rovnost příjmů, bránil práva žen, požadoval změnu volebního systému a též hodlal zjednodušit pravopis a reformovat anglickou abecedu. V roce 1925 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Formální vzdělání ukončil v 15 letech a začal pracovat jako poslíček v dublinské realitní kanceláři. V roce 1876 odjel za matkou a sestrami do Londýna a nevrátil se do Irska dalších 30 let, ani na otcův pohřeb. Školu nenáviděl a vzdělával se sám především v knihovně Britského muzea. Studoval mimo jiné Wagnerovy partitury nebo Marxův Kapitál a odtud zřejmě pramenily jeho neortodoxní názory. V období 1879 až 1883 napsal pět románů, které však zapadly.
V roce 1884 Shaw vstoupil do socialistické Fabiánské společnosti (později splynula s Labouristickou stranou), jejíž členové odmítali nastolení socialismu revolučním bojem. V té době už psal pronikavé kritiky hudební (znalec Wagnera a Beethovena) i literární. Ranné Shawovy hry se střetly s nepochopením a v Británii se prosadil až komedií Druhý ostrov Johna Bulla (1904). Jeho nejznámějším kusem se stal Pygmalion (1912). Vrcholným Shawovým dílem je drama Svatá Jana (1923). Za to byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu (1925).
Věčně mladý novotář napsal přes 50 her a tvořil i po devadesátce. Zemřel 2. listopadu 1950 na následky komplikací po nehodě, když prořezával stromy ve svém sídle v Ayot St. Lawrence.