Spor o Kafku
Kafkovy rukopisy opustily trezor. Důvodem je soudní spor

Rukopisy a kresby pražského německy píšícího židovského spisovatele Franze Kafky byly po čtyřiapadesáti letech vyjmuty z trezorů ve švýcarské bance USB, aby bylo možné fundovaně zjistit, o která díla jde a v jakém jsou stavu. Důvodem je spor Izraele s dědičkami o vlastnictví.

Deset zákaznických trezorů banky USB v Nádražní ulici v Curychu přikázal otevřít izraelský nejvyšší soud. Již minulý týden otevřela z příkazu soudu komise právníků dva sejfy v bance Leumi v Tel Avivu, aby zinventarizovala archiv Kavkova přítele, rovněž spisovatele Maxe Broda. Pozůstalost po obou slavných autorech vlastní Ruth a Hava Hoffeovy, dcery Brodovy sekretářky Ester Hoffeové, která zemřela před dvěma roky ve věku 101 let. Ta pozůstalost obou spisovatelů spravovala po Brodově smrti.

Izraelská národní knihovna se však obává, aby vzácné spisy neskončily v zahraničí stejně jako například rukopis románu Proces, který Esther Hoffeová prodala v roce 1988 za zhruba dva miliony dolarů literárnímu archivu v německém Marbachu. Knihovna proto zahájila proti zhruba osmdesátiletým dědičkám řízení s cílem pozůstalost nebývalého významu znárodnit. Advokáti knihovny argumentují tím, že jde o národní kulturní dědictví, které je třeba zpřístupnit veřejnosti, a to v Izraeli.

Soudní řízení urychlila skutečnost, že po jeho zahájení se začaly ztrácet důležité písemnosti z té části archivu, který měla Hava Hoffeová doma. Byla údajně již třikrát vykradena, zmizely přitom prý notové záznamy a Brodovy dopisy. Izraelská národní knihovna však tvrzení o vloupání zpochybňuje. V procesu se odvolává na údajnou pasáž v Brodově závěti, že písemnosti mají být předány Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, městské knihovně v Tel Avivu nebo jinému veřejnému archivu.

Proces o cenné dědictví má však více účastníků. Na straně Hoffeových je to Amos Schocken, vnuk původního Kafkova nakladatele, který v roce 1956 uložil spisovatelův archiv ve Švýcarsku. Amos v Izraeli vlastní vlivný deník Haarec, který v zemi o záležitosti nejhorlivěji informuje.

Na straně odpůrců stojí také izraelský státní archiv, který má o písemnosti zájem obdobně jako knihovna. Své pozorovatele k procesu vyslal i německý literární archiv v Marbachu, aby sledoval, co z rozhodnutí soudu vyplyne. Pokud soud rozhodne, že Hoffeovy archiv nikdy legálně nevlastnily, mohlo to zpochybnit i nynější držení rukopisu Procesu.

Soud až do rozhodnutí pozastavil sestrám veškeré disponování s majetkem své matky, tedy nejen s Brodovým archivem a Kafkovými rukopisy, ale i se šperky a hotovostí na kontě. Rukopisy Franze Kafky, který zemřel v roce 1924 v Rakousku na tuberkulózu, leží ve švýcarských trezorech od roku 1956. Právě Broda Kafka ke konci života požádal, aby jeho práce po jeho smrti zničil. Brod se místo toho zasloužil o jejich vydání a přispěl tak ke Kafkově celosvětové proslulosti. V roce 1939 Brod z Prahy uprchl před nacisty do Palestiny, a to i s Kafkovými rukopisy v kufru.