Kniha Jaroslava Kmenty Český špion Erwin van Haarlem se stala námětem pro hollywoodský film. Autorovi a investigativnímu novináři nabídl spolupráci producent a scenárista David Klawans. Producenta úspěšného thrilleru Argo s Benem Affleckem v hlavní roli zaujal příběh podplukovníka Václava Jelínka. Toho vyslala bývalá československá rozvědka v 70. letech na Západ pod identitou nizozemského chlapce Erwina van Haarlema, jehož matka po druhé světové válce odložila do kojeneckého ústavu.
Klawans se Kmentovi poprvé ozval už v roce 2014. Záležitost ale provázela komplikovaná jednání s právníky. Smlouva Kmentu mimo jiné zavazuje, že o vývoji projektu společnosti Fox Searchlight zachová mlčenlivost.
"Mohu říct alespoň to, že se mi plní sen, který jsem měl, a to, že jedna z mých knih se dostala jako námět na film do Hollywoodu. Uběhlo několik let, než se všechno vyjasnilo. Koncem loňského roku jsem podepsal smlouvu, kterou jsem prodal práva na zfilmování tohoto příběhu. Letos americká strana uplatnila opci. To znamená, že vše směřuje k tomu, že se pracuje na scénáři, který je inspirovaný mojí knihou," řekl Kmenta.
"Nechci to zakřiknout, všechno může velmi rychle skončit, ale věřím tomu, že mají zájem to dotáhnout do zdárného konce. Teď bude možná rok dva trvat, než se práskne do stolu a řekne se ano, jsme spokojeni se scénářem a může se začít natáčet," dodal.
Kmenta napsal knihu Český špion Erwin van Haarlem v roce 2005. Jde o příběh muže, který strávil 17 let v zahraničí pod cizí identitou a patřil k nejlépe utajeným špionům ve Velké Británii. Erwin van Haarlem se v Anglii dokázal plných deset let vydávat za Žida a předstírat, že je synem úplně cizí ženy.
Těžký žalář na ostrovech
Přestože byl v roce 1988 odhalen a zatčen, vyšetřovatelům ani soudu se nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost. V britském vězení zůstal i po pádu železné opony. Z těžkého žaláře byl propuštěn v roce 1993 a deportován do Prahy. Detaily vyšly najevo až díky Kmentově knize.
K bývalému špionovi, který žil jako důchodce v pražských Kunraticích, se Kmenta dostal v roce 2001 díky své knize Pouštní horečka a sérii reportáží o iráckém špionovi Al Aním. Jelínek, který se dostal k vrcholným politikům Velké Británie, USA a Izraele, byl takzvaný nelegál. Tak rozvědky označují člověka žijícího obvykle pod smyšleným jménem a bez diplomatické imunity chránící před uvězněním. Působí v cizím státě a získává tam tajné nebo důležité informace. Ty pak posílá do centrály rozvědky ve své rodné zemi.
"Těší mě, že jsem si zpracování knihy nakonec prosadil i přes nepřízeň a nevoli některých příslušníků tehdejší badatelské elity českých historiků, kteří mě zpočátku zatracovali, že píši 'oslavnou knihu o komunistickém estébákovi'. Podle mého nejhlubšího přesvědčení jde o mimořádnou věc, která patří k historii Československa bez ohledu na to, jak totalitní a zrůdný režim tu vládl," konstatoval Kmenta, mimo jiné autor úspěšných knih Padrino Krejčíř, Kmotr Mrázek a Boss Babiš.
