Příběhy čtrnácti významných českých vědců a jejich rodů představuje kniha Věda nepadá daleko od stromu. Pohlíží na generační příběhy vědeckých rodin a přináší odpovědi na to, zda jdou děti slavných českých vědců v jejich šlépějích, zda zdědily "vědecké geny" po svých rodičích, nebo jakým byli rodiče vzorem. Napsaly ji novinářky Eva Bobůrková, Eva Hníková a Eva Vlčková. Kniha vyšla při příležitosti 125. výročí založení Akademie věd a zaměřuje se na přírodovědce.
Mezi vybranými vědci nechybí například světoznámý chemik Antonín Holý, který vyvinul léky proti AIDS a dalším virovým onemocněním. Jeho dcera Dana Holá se věnuje biologii a zkoumá odlišnosti v dědičné informaci rostlin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V knize uvedla, že ji rodinné prostředí k vědě nasměrovalo a otec byl dobrým příkladem.
Publikace nabízí pohled i na rod jediného českého vědeckého nositele Nobelovy ceny, fyzikálního chemika Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie. Jeho syn Michael navázal na práci otce a věnuje se celý život polarografii. Vnuk nobelisty David je astrofyzik. V knize tvrdí, že jeho příklon k vědě souvisí spíše s výchovou než geny. Rodiče podporovali u dětí zvídavost a vštěpovali jim, že na svět se musí snažit pohlížet kriticky. Každý příběh provázejí i fotografie z profesního a rodinného života a v několika případech přináší o slavných vědcích nové informace.
Kniha vznikala podle novinářky Bobůrkové dva roky. "Snažily jsme se přijít na to, jestli je to záležitost genů, nebo jestli jde o příklad, který vidí děti odmalička. Řekla bych, že odpovědi jsou různé," uvedla Bobůrková za autorský kolektiv. Každý příběh je podle ní postaven jinak, například v případě molekulárního genetika a biochemika Václava Pačese vznikl trojrozhovor.
"Nevím, že by byla nějaká kniha, která by se zabývala přímým následnictvím českých vědců. Byl jsem sám překvapen, jak se děti potatily a pomamily," komentoval Pačes. Výběr rodů podle Bobůrkové není vyčerpávající a je možné, že by kniha mohla mít v budoucnu pokračování.
